29 Cdo 3808/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa
Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Marka Doležala v právní věci
navrhovatelů a) M. T. a b) Z. U., obou zastoupených JUDr. Danou Kořínkovou,
Ph.D., advokátkou, se sídlem v Praze 8, Sokolovská 47/73, PSČ 186 00, za účasti
RSPM Praha s. r. o., se sídlem v Hranicích, Nádražní 551, PSČ 753 01,
identifikační číslo osoby 24212873, zastoupené Mgr. Lukášem Liškou, advokátem,
se sídlem v Praze 1, Hybernská 1271/32, PSČ 110 00, o zápis změn do obchodního
rejstříku, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn.
C 57452/KSOS, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci
ze dne 29. dubna 2014, č. j. 5 Cmo 56/2014-168, takto:
Dovolání se zamítá.
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 17. prosince 2013,
č. j. C 57452-RD116/KSOS, Fj 68724/2013, ve znění usnesení ze dne 15. ledna
2014, č. j. F 68724/2013, C 57452-RD123, změnil zápis ve věci provedený dne 20. listopadu 2013 pod č. j. C 57452-RD42/KSOS, Fj 66275/2013, tak, že v obchodním
rejstříku společnosti RSPM Praha s. r. o. (dále jen „společnost“), vedeném u
Krajského soudu v Ostravě, v oddílu C, vložce číslo 57452, vymazal jednatele a
společníky P. W. a V. G. a zapsal jednatele Z. U. a společníka M. T. (výrok
I.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III. a výrok samostatného
usnesení). Soud prvního stupně rozhodoval o návrhu podaném dne 22. listopadu 2013, kterým
se navrhovatelé domáhali změny zápisu podle § 200db odst. 7 zákona č. 99/1963
Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále též
jen „o. s. ř.“). Vyšel při tom z toho, že:
1) Jediný společník společnosti V. G. (dále též jen „převodce“) převedl na M. T. (dále též jen „nabyvatel“) smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 23. dubna 2012 (dále též jen „smlouva“) obchodní podíl ve společnosti odpovídající
plně splacenému vkladu na celý základní kapitál společnosti ve výši 200.000,-
Kč za cenu 235.000,- Kč, kterou se nabyvatel zavázal uhradit do deseti dnů od
uzavření smlouvy. Pro případ neuhrazení ceny řádně a včas byl převodce oprávněn
od smlouvy odstoupit. 2) Změna v osobě jediného společníka společnosti byla do obchodního rejstříku
zapsána 9. května 2012. 3) Rozhodnutím jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady ze dne
22. ledna 2013 byla změněna zakladatelská listina a byl zvýšen základní kapitál
společnosti z částky 200.000,- Kč na částku 100.000.000,- Kč peněžitým vkladem
jediného společníka. 4) Zvýšení základního kapitálu společnosti a zvýšení vkladu jediného
společníka byly do obchodního rejstříku zapsány usnesením rejstříkového soudu
ze dne 30. ledna 2013. 5) Rozhodnutími jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady ze dní
19. března 2013 a 4. července 2013 byli jednatelé společnosti K. E. a Ing. P. W. odvoláni z funkce a jediným jednatelem společnosti byl jmenován Z. U. Tyto
skutečnosti byly rejstříkovým soudem zapsány do obchodního rejstříku. 6) Dne 14. listopadu 2013 navrhla společnost výmaz jednatele Z. U. a
společníka M. T. z obchodního rejstříku a zápis jednatelů a společníků V. G. a
Ing. P. W. do obchodního rejstříku. Návrh byl odůvodněn tím, že převodce od
smlouvy odstoupil pro neuhrazení ceny, přičemž odstoupení od smlouvy bylo
nabyvateli doručeno 13. listopadu 2013, a téhož dne se převodce v důsledku
odstoupení od smlouvy stal jediným společníkem společnosti, a dále, že téhož
dne Ing. P. W. jako zmocněnec převodce učinil jménem převodce rozhodnutí
jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady, kterým odvolal
jednatele Z. U., jmenoval nové jednatele společnosti Ing. P. W. a V.
G., zcela
nahradil zakladatelskou listinu společnosti a rozdělil obchodní podíl jediného
společníka na obchodní podíl představující vklad do základního kapitálu ve výši
67.000.000,- Kč a na obchodní podíl představující vklad do základního kapitálu
ve výši 33.000.000,- Kč, přičemž téhož dne byl smlouvou o převodu obchodního
podílu převeden obchodní podíl představující vklad do základního kapitálu ve
výši 67.000.000,- Kč na Ing. P. W. 7) Navrhovaný zápis změn byl rejstříkovým soudem proveden 20. listopadu 2013. Soud prvního stupně dovodil, že pro odstoupení od smlouvy o převodu obchodního
podílu je zapotřebí splnění stejných formálních náležitostí jako pro smlouvu
samotnou, neboť účinkem odstoupení od této smlouvy je, stejně jako v případě
smlouvy o převodu obchodního podílu, změna v osobě společníka. Měl proto za
nezbytné, aby při odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu převodce
opětovně učinil projev vůle, kterým přistupuje ke společenské smlouvě ve smyslu
§ 115 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), není-li současně společníkem společnosti. Odstoupením totiž smlouva
podle § 349 odst. 1 obch. zák. zaniká okamžikem doručení oznámení o odstoupení
druhé smluvní straně (ex nunc), nedochází k obnovení původního stavu, ale
nastává stav nový. Dokud převodce nepřistoupí ke společenské smlouvě
(zakladatelské listině), nemůže účinek odstoupení od smlouvy spočívající ve
změně společníka nastat. Jelikož v projednávané věci převodce svou vůli
přistoupit k zakladatelské listině společnosti neprojevil, nemohl se k 13. listopadu 2013 stát (opětovně) jediným společníkem společnosti, uzavřel soud
prvního stupně. Nadto, obchodní podíl převedený smlouvou se po obsahové stránce zásadně změnil,
neboť dalším vkladem jediného společníka byl výrazně zvýšen základní kapitál
společnosti. Podle názoru soudu prvního stupně odstoupením od smlouvy mohly ke
dni doručení oznámení o odstoupení zaniknout pouze ty účinky smlouvy, které
vůči nabyvateli vznikly, tedy účinky vztahující se k obchodnímu podílu
představovanému vkladem do společnosti ve výši 200.000,- Kč. Právním důvodem
pro účast M. T. ve společnosti v rozsahu převyšujícím částku vkladu 200.000,-
Kč nebyla podle soudu prvního stupně uzavřená smlouva o převodu obchodního
podílu, ale jeho prohlášení o převzetí závazku ke zvýšení vkladu do
společnosti. Tím tedy obsahově došlo ke změně obchodního podílu. I při
platnosti odstoupení od smlouvy by proto podle soudu prvního stupně převodce
nemohl nabýt vlastnické právo k obchodnímu podílu představovanému vkladem do
společnosti nad částku 200.000,- Kč, neboť k nabytí takového podílu neměl
právní titul. Zánik účinků smlouvy o převodu obchodního podílu po odstoupení od
smlouvy v režimu obchodního zákoníku nemůže mít vliv na skutečnosti, které se
staly po uzavření smlouvy do doby odstoupení. Ke dni 13. listopadu 2013, kdy bylo učiněno rozhodnutí jediného společníka při
výkonu působnosti valné hromady, které bylo podkladem pro zápis do obchodního
rejstříku provedený dne 20.
listopadu 2013, proto podle názoru soudu prvního
stupně nemohl být převodce jediným společníkem společnosti, a tudíž nemohly být
změny ve společnosti platně přijaty. Převodce nemohl ani platně převést část
rozděleného obchodního podílu na Ing. P. W. V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání společnosti
usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud považoval výklad zákona přijatý soudem prvního stupně za
nepřípustně extenzivní. Konstatoval, že ani zákon ani usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 7. února 2006, sp. zn. 29 Odo 970/2005, uveřejněné pod číslem 8/2007
Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 8/2007“), ze kterého soud
prvního stupně vycházel, mezi podstatnými náležitostmi odstoupení od smlouvy o
převodu obchodního podílu prohlášení osoby (bývalého jediného společníka),
která od smlouvy odstoupila, že přistupuje ke společenské smlouvě společnosti,
neuvádí. Podle názoru odvolacího soudu postačovalo, že převodce dal v
odstoupení od smlouvy jasným a srozumitelným způsobem najevo, že od smlouvy o
převodu obchodního podílu odstupuje, protože nabyvatel neuhradil cenu, a že
podpis převodce na odstoupení od smlouvy byl úředně ověřen. Účinkům odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu nemohlo podle
odvolacího soudu zabránit ani zvýšení základního kapitálu společnosti, ke
kterému došlo poté, co se nabyvatel stal jediným společníkem. V případě, že by
nastaly účinky odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu, by totiž
podle odvolacího soudu nic nebránilo nabyvateli požadovat po převodci vrácení
toho, o co by se převodce při vrácení vzájemného plnění ze smlouvy bezdůvodně
obohatil. Proti usnesení odvolacího soudu (v celém jeho rozsahu) podali navrhovatelé
dovolání, jehož přípustnost opírají o to, že napadené usnesení závisí na
vyřešení následujících otázek hmotného práva, které v rozhodování dovolacího
soudu dosud nebyly vyřešeny:
1) zda podle obchodního zákoníku bylo podstatnou náležitostí odstoupení od
smlouvy o převodu obchodního podílu prohlášení o přistoupení ke společenské
smlouvě (zakladatelské listině), zejména došlo-li po uzavření smlouvy ke změně
společenské smlouvy (zakladatelské listiny), a
2) zda podle obchodního zákoníku v důsledku odstoupení od smlouvy o převodu
obchodního podílu převodce nabyl vlastnické právo k obchodnímu podílu
představovanému vkladem do společnosti nad částku odpovídající vkladu ke dni
převodu obchodního podílu podle smlouvy o převodu obchodního podílu, od které
bylo odstoupeno, byl-li mezitím dalším vkladem do společnosti základní kapitál
zvýšen.
Dovolatelé namítají, že odvolací soud tyto otázky nesprávně právně posoudil, a
opakují argumentaci soudu prvního stupně, s níž se ztotožňují. Dovolatelé
zpochybňují platnost odstoupení od smlouvy, za prvé pro nesplnění smluveného
důvodu pro odstoupení, za druhé pro rozpor s § 345 a § 346 obch. zák. a se
zásadami poctivého obchodního styku a za třetí pro jeho neurčitost. Dovolatelé
taktéž zpochybňují řádné doručení odstoupení od smlouvy nabyvateli, platnost
plné moci udělené V. G. Ing. P. W. a platnost smlouvy o převodu obchodního
podílu ze dne 13. listopadu 2013.
Dovolatelé požadují, aby dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu bylo
zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Společnost ve vyjádření k dovolání uvádí, že prohlášení o přistoupení ke
společenské smlouvě obchodní zákoník požaduje pouze u smlouvy o převodu
obchodního podílu, nikoli u odstoupení od této smlouvy. Odstoupí-li převodce od
smlouvy o převodu obchodního podílu, zaniká podle § 349 odst. 1 obch. zák. jak
obligační, tak i translační účinek smlouvy a obchodní podíl se vrací do
vlastnictví odstoupivšího převodce. V důsledku zvýšení základního kapitálu
společnosti pak nedošlo k žádné změně rozsahu hlasovacích ani jiných práv či
povinností s obchodním podílem spojených ani nedošlo ke změně velikosti podílu
anebo rozsahu účasti na společnosti. Jinou otázkou je, zda v důsledku zvýšení
vkladu došlo k nárůstu hodnoty předmětného obchodního podílu. V takovém případě
by sice převodce byl jednoznačně povinen vypořádat rozdíl představující
bezdůvodné obohacení, tato skutečnost ale nemůže být považována za překážku
zpětného nabytí obchodního podílu v důsledku řádného odstoupení od smlouvy o
převodu obchodního podílu. Společnost proto navrhuje, aby dovolací soud
dovolání zamítl (nebude-li odmítnuto jako nepřípustné).
Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť usnesení odvolacího soudu
závisí na řešení dovolateli shora vytčených otázek hmotného práva, které v
rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny. Dovolání není důvodné. Podle § 114 odst. 1 obch. zák. obchodní podíl představuje účast společníka na
společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se určuje
podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li
společenská smlouva jinak. Podle § 114 odst. 2 obch. zák. každý společník může mít pouze jeden obchodní
podíl. Jestliže se společník účastní dalším vkladem, zvyšuje se odpovídajícím
způsobem jeho vklad, popřípadě i jeho obchodní podíl. Podle § 115 odst. 3 obch. zák. smlouva o převodu obchodního podílu musí mít
písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem, v ní musí prohlásit, že
přistupuje ke společenské smlouvě, popřípadě stanovám. Podpisy musí být úředně
ověřeny. Převodce ručí za závazky, které přešly převodem obchodního podílu. Podle § 349 odst. 1 obch. zák. odstoupením od smlouvy smlouva zaniká, když v
souladu s tímto zákonem projev vůle oprávněné strany odstoupit od smlouvy je
doručen druhé straně; po této době nelze účinky odstoupení od smlouvy odvolat
nebo měnit bez souhlasu druhé strany. Podle § 351 odst. 1 obch. zák. odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a
povinnosti stran ze smlouvy. Odstoupení od smlouvy se však nedotýká nároku na
náhradu škody vzniklé porušením smlouvy, ani smluvních ustanovení týkajících se
volby práva nebo volby tohoto zákona podle § 262, řešení sporů mezi smluvními
stranami a jiných ustanovení, která podle projevené vůle stran nebo vzhledem ke
své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy. Podle § 351 odst. 2 obch. zák. strana, které bylo před odstoupením od smlouvy
poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžního závazku spolu
s úroky ve výši sjednané ve smlouvě pro tento případ, jinak stanovené podle §
502. Vrací-li plnění strana, která odstoupila od smlouvy, má nárok na úhradu
nákladů s tím spojených. Názor dovolatelů, podle něhož podstatnou náležitostí odstoupení od smlouvy o
převodu obchodního podílu podle obchodního zákoníku je i prohlášení o
přistoupení ke společenské smlouvě (zakladatelské listině), Nejvyšší soud
nesdílí. V R 8/2007 Nejvyšší soud uzavřel, odkazuje na § 63 obch. zák., že podpis na
odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu musí být úředně ověřen, neboť
jde o právní úkon týkající se změny společnosti, a to v okruhu společníků. Otázkou obsahových náležitostí odstoupení od smlouvy o převodu obchodního
podílu se Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí nezabýval. Požadavek, aby podstatnou náležitostí odstoupení od smlouvy o převodu
obchodního podílu bylo prohlášení převodce o přistoupení ke společenské smlouvě
(zakladatelské listině), nelze odvozovat z úpravy § 115 odst. 3 obch. zák. Toto
ustanovení upravuje náležitosti smlouvy o převodu obchodního podílu, nikoli
náležitosti odstoupení od této smlouvy.
Zákonný požadavek, aby nabyvatel ve smlouvě o převodu obchodního podílu
prohlásil, že přistupuje ke společenské smlouvě (zakladatelské listině), je
logický, neboť nabyvatel dosud nebyl společenskou smlouvou vázán. Naopak
požadavek, aby totéž prohlášení učinil též převodce v odstoupení od smlouvy o
převodu obchodního podílu, postrádá jakýkoliv smysl, neboť převodce před
uzavřením smlouvy o převodu obchodního podílu společníkem již byl, a tudíž byl
společenskou smlouvou vázán. Takový požadavek podle přesvědčení Nejvyššího soudu neplyne ani z obecné právní
úpravy týkající se odstoupení od smlouvy. V souladu s § 261 odst. 3 písm. a) obch. zák. se závazkové vztahy ze smlouvy o
převodu obchodního podílu řídí částí třetí obchodního zákoníku. Jde-li o
obsahové náležitosti odstoupení od smlouvy podle obchodního zákoníku, Nejvyšší
soud již v rozhodnutí ze dne 14. dubna 1998, sp. zn. 2 Odon 102/97 (uveřejněném
v časopise Právo a podnikání, č. 7-8, ročníku 1998), konstatoval, že úkon
oprávněné strany musí obsahovat takový projev vůle, na jehož základě je možné
dospět k závěru, že tato strana hodlá odstoupit od smlouvy, a to eventuálně i s
použitím výkladu dle ustanovení § 266 odst. 1 až 3 obch. zák. Tento závěr se
plně prosadí i v případě odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu. Jelikož platným a účinným odstoupením od smlouvy o převodu obchodního podílu
smlouva zaniká a ex lege zanikají též všechna práva a povinnosti ze smlouvy,
zaniká (ex lege) též účast nabyvatele ve společnosti založená touto smlouvou,
tj. nabyvatel přestává být společníkem a společníkem se namísto nabyvatele
stává (opět) převodce. K obnovení účasti převodce ve společnosti přitom dochází
s účinky ex nunc (i tento závěr plyne z R 8/2007; obdobně srov. i důvody
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2011, sp. zn. 29 Cdo 1443/2011,
které je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu
vydaná po 1. lednu 2001 – na webových stránkách Nejvyššího soudu). Z § 115
odst. 4 obch. zák. pak lze dovodit, že účinky odstoupení od smlouvy o převodu
obchodního podílu nastávají vůči společnosti až dnem doručení takového účinného
odstoupení společnosti. Na účincích odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu pak nemůže nic
změnit ani skutečnost, že v době mezi uzavřením smlouvy o převodu obchodního
podílu a odstoupením od této smlouvy došlo ke změně společenské smlouvy
(zakladatelské listiny). Je nepochybné, že nabyvatel byl až do doby, kdy
odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti, jediným společníkem společnosti. Ve
smyslu § 122 odst. 1 obch. zák. byl tudíž oprávněn rozhodnout v působnosti
valné hromady společnosti jako její jediný společník [dle § 125 odst. 1 písm. d) obch. zák. ve spojení s § 132 odst. 1 obch. zák.] též o změně obsahu
společenské smlouvy (zakladatelské listiny). Převodce, který se v důsledku
účinného odstoupení od smlouvy opětovně stal jediným společníkem společnosti,
je takto změněnou společenskou smlouvou (zakladatelskou listinou) vázán. Jde-li o druhou dovoláním otevřenou otázku, je nutné vyjít z pravidla
obsaženého v ustanovení § 351 odst. 2 obch. zák.
To ukládá stranám vrátit si
poskytnuté plnění; pouze v případě, že plnění není možné vrátit, je nutné
poskytnout peněžitou náhradu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2012, sp. zn. 23 Cdo 2553/2010). Pro odpověď na otázku, zda je možné po
odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu vrátit obchodní podíl,
jestliže po uzavření smlouvy nabyvatel při zvýšení základního kapitálu
společnosti převzal závazek ke zvýšení vkladu, je rozhodující právní povaha
obchodního podílu. Ze shora citovaných ustanovení § 114 odst. 1 a 2 obch. zák. je zřejmé, že
obchodní podíl zůstává totožným předmětem občanskoprávních vztahů ve smyslu §
118 odst. 1 obč. zák. i poté, kdy se společník, jemuž obchodní podíl náleží,
účastní zvýšení základního kapitálu společnosti dalším vkladem. V takovém
případě totiž dochází pouze ke zvýšení vkladu společníka, popř. ke zvýšení jeho
obchodního podílu, nikoli k zániku původního obchodního podílu a ke vzniku
obchodního podílu nového. Lze tedy uzavřít, že obchodní podíl převedený na
základě smlouvy o převodu obchodního podílu lze po odstoupení od této smlouvy
převodci vrátit (a k obnovení účasti převodce ve společnosti dojde) i v
případě, kdy po uzavření smlouvy nabyvatel při zvýšení základního kapitálu
společnosti převzal závazek ke zvýšení vkladu. Převodci tudíž náleží celý
obchodní podíl se zvýšeným vkladem, popř. zvýšený obchodní podíl, jestliže se
dalším vkladem zvýšil poměr vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Zbývající dovolací námitky, pro které neměl rejstříkový soud zápis navrhovaný
společností dne 14. listopadu 2013 podle názoru dovolatelů provést, neotvírají
žádnou otázku hmotného či procesního práva, na které dovoláním napadené
usnesení odvolacího soudu závisí. K jejich obsahu Nejvyšší soud připomíná, že
procesní úprava řízení ve věcech obchodního rejstříku v občanském soudním řádu
ve znění účinném od 1. července 2005 do 31. prosince 2013 (ovládaná
registračním principem) rejstříkovému soudu nedávala prostor pro zjišťování
sporných skutečností tak, jak je běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném)
řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2008, sp. zn. 29 Cdo
1759/2008). I v řízení podle § 200db odst. 7 o. s. ř. je pak nutné respektovat
omezení daná registračním principem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 22. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 3564/2013). Jen pro úplnost a bez vlivu na výsledek dovolacího řízení Nejvyšší soud závěrem
podotýká, že otázka případného vypořádání zvýšeného vkladu mezi smluvními
stranami po odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu není pro
rozhodnutí o změně zápisu v obchodním rejstříku nikterak významná. Jelikož se dovolatelům prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho
obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit
nepodařilo, přičemž dovolací soud neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci
u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.),
dospěl dovolací soud k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné, a
proto dovolání zamítl podle § 243d písm. a) o. s. ř.
K absenci výroku o nákladech dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem
48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého dovolací soud dovolání
projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2013), se podává z článku II. bodu 2
zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.