29 Cdo 4233/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra
Gemmela a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci
žalobkyně Č. o. b., a. s., se sídlem v , proti žalovaným 1/ úpadkyni A. spol.
s r. o. v likvidaci, se sídlem ve , 2/ úpadkyni V., spol. s r. o. - v
likvidaci, se sídlem ve , 3/ Ing. J. D., narozenému, zastoupenému JUDr. R. Ch.,
Ph.D., advokátem, se sídlem v , a 4/ J. T., narozené , bytem v , zastoupené
JUDr. R. Ch., Ph.D., advokátem, se sídlem v , o námitkách proti směnečnému
platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 3 Cm 87/2002, o
dovolání třetího a čtvrté žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci
ze dne 22. února 2007, č.j. 7 Cmo 361/2006-180, takto:
Dovolání se zamítá.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 22. února 2007, č.j. 7 Cmo
361/2006-180, potvrdil usnesení ze dne 7. října 2005, č.j. 3 Cm 87/2002-156,
jímž Krajský soud v Brně připustil, aby do řízení na místo žalobkyně vstoupila
společnost C., (dále jen „společnost“).
Odvolací soud, odkazuje na ustanovení § 107a občanského soudního řádu (dále
jen „o. s. ř.“) a na ustanovení čl. I § 14 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb.
(dále jen „směnečný zákon“), přitakal závěru soudu prvního stupně, podle něhož
byly splněny podmínky vyžadované výše uvedenými ustanoveními pro vstup
společnosti do řízení na místo dosavadní žalobkyně.
Proti usnesení odvolacího soudu podali třetí a čtvrtá žalovaní dovolání,
namítajíce, že: 1/ návrh „na záměnu“ účastníků byl učiněn 27. února 2004,
přičemž právní skutečnost, které se žalobkyně a společnost dovolávají, nastala
až 28. května 2004 a 2/ indosament, kterým měla být převedena směnka ze
žalobkyně na společnost, je neplatný, když „jej podepsaly osoby, které k tomu
nebyly oprávněny“. Současně zdůrazňují, že otázkou platnosti rubopisu se musí
soudy zabývat - vzhledem k zásadě koncentrace směnečného námitkového řízení -
při rozhodování o návrhu podle ustanovení § 107a o. s. ř. a nikoli až při
rozhodování ve věci samé.
Proto požadují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc
tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Společnost považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a navrhuje, aby
Nejvyšší soud dovolání odmítl.
Dovolání je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. b); není však
důvodné.
Výhrada, podle níž návrh na vstup společnosti do řízení na místo žalobkyně byl
sepsán dříve, než byla směnka rubopisována, není způsobilá zpochybnit správnost
rozhodnutí odvolacího soudu již proto, že pro rozhodování odvolacího soudu je
podle ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s
ustanovením § 211 a § 167 odst. 2 o. s. ř. rozhodující stav v době vydání
rozhodnutí (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2005,
sp. zn. 29 Odo 1083/2004 a ze dne 29. července 2008, sp. zn. 29 Cdo 3685/2007).
Právně nevýznamná - z hlediska věcné správnosti rozhodnutí odvolacího soudu -
je rovněž námitka, podle které je rubopis neplatný, když jej za žalobkyni
učinily osoby, které k tomu nebyly oprávněny. Důsledkem překročení zákonného
zmocnění k jednání za právnickou osobu totiž není neplatnost právního úkonu,
ale jen to, že jím právnická osoba není (při splnění zákonem stanovených
podmínek) vázána, přičemž překročení zákonného zmocnění jednající osoby se může
dovolávat pouze ten, k jehož ochraně je možnost zprostit se povinnosti
vyplývající z dotčeného právního úkonu stanovena, tj. právnická osoba, za
kterou zákonný zástupce jednal (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu
ze dne 25. října 2005, sp. zn. 29 Odo 914/2004, uveřejněné v časopise Soudní
judikatura č. 1, ročník 2006, pod číslem 1, jehož závěry obstály i v rovině
ústavní, když ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí Ústavní soud
usnesením ze dne 10. října 2006, sp. zn. IV. ÚS 32/06, odmítl, jakož i důvody
rozhodnutí uveřejněného pod číslem 49/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek).
Jelikož se dovolatelům prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost
rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle
ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. října 2008
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu