29 Cdo 4353/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně Č. k. a., proti žalovaným 1) P., s. r. o., a 2) I. P., oběma zastoupeným JUDr. R. Ch. Ph.D., advokátem, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 5 Cm 95/2003, o dovolání žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. května 2008, č.j. 4 Cmo 87/2008-55, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. května 2008, č.j. 4 Cmo 87/2008-55, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 30. října 2007, č.j. 5 Cm 95/2003-39, kterým Krajský soud v Brně vyhověl návrhu žalobkyně, aby na její místo vstoupila do řízení společnost R.-I., s. r. o., (dále jen „společnost“).
Odvolací soud - odkazuje na ustanovení § 107a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), čl. I § 11 zákona č. 191/1950 Sb. a § 17 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech - se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v daném případě byly splněny všechny předpoklady pro vstup nabyvatele práva do řízení na místo dosavadní žalobkyně.
K námitce žalovaných, podle níž nedošlo k předání směnky společnosti, zdůraznil, že „pokud v průběhu soudního řízení směnku uloženou u soudu žalobce rubopisuje na jiného a tato osoba jako nabyvatel směnky souhlasí se svým vstupem do řízení, je tím prokázáno, že se žalobce a nabyvatel směnky dohodli, že k převodu směnky na nabyvatele dochází i bez jejího předání nabyvateli“.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání.
Dovolatelé namítají, že soudy nižších stupňů nemohly z obsahu spisu zjistit, zda směnka byla indosována. Závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobkyně a společnost „nutnost tradice směnky vyloučily dohodou“, nemá oporu v provedeném dokazování a „souhlas společnosti se vstupem do řízení nelze právně kvalifikovat jako smluvní vyloučení tradice směnky mezi účastníky převodu směnky“.
Proto požadují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., a je i důvodné.
Podle ustanovení § 20 zákona č. 239/2001 Sb., o Č. k. a. a o změně některých dalších zákonů, zaniká Č. k. a. dnem 31. prosince 2007 bez likvidace. Jejím právním nástupcem je stát, zastoupený Ministerstvem financí, na který přecházejí práva a závazky ke dni jejího zániku.
V projednávané věci je nepochybné, že odvolací soud rozhodl o odvolání žalovaných proti usnesení soudu prvního stupně o procesním nástupnictví na straně žalobkyně (§ 107a o. s. ř.) dne 20. května 2008, tj. poté, co žalobkyně zanikla a ztratila způsobilost být účastníkem řízení. Postupoval tak v rozporu § 107 odst. 1 a 3 o. s. ř. a zatížil řízení zmatečnostní vadou podle ustanovení § 229 odst. písm. b) o. s. ř., k jejíž existenci dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto, aniž se zabýval dovolateli uplatněnými dovolacími důvody, rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
V další fázi řízení odvolací soud (popř. soud prvního stupně, bylo-li to jeho povinností před předložením spisu odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání ve smyslu ustanovení § 210 odst. 2 o. s. ř. v rámci zkoumání podmínek řízení) rozhodne o tom, s kým bude v řízení pokračováno (§ 107 o. s. ř) a teprve po právní moci tohoto usnesení se bude zabývat odvoláním žalovaných proti rozhodnutí soudu prvního stupně o singulární sukcesi na straně žalobkyně (§ 107a o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř.)
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. listopadu 2008
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu