Nejvyšší soud Usnesení občanské

29 Cdo 4426/2007

ze dne 2009-08-18
ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.4426.2007.1

29 Cdo 4426/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně G. R. k. s., zastoupené JUDr. F. H., advokátem, proti žalovaným 1) K. D., a 2) J. D., oběma zastoupeným Mgr. L. H. MBA, advokátem, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 18/2001, o dovolání žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. prosince 2006, č. j. 9 Cmo 139/2006 – 256, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. března 2002, č. j. 47 Cm 18/2001 – 72, kterým tento soud ponechal ve vztahu k oběma žalovaným v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 13. dubna 2001, č. j. 60 Sm 10/2001 – 12.

Oba žalovaní podali proti rozsudku odvolacího soudu dovolání.

Dovolání je opožděné.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Právnímu zástupci obou žalovaných byl rozsudek odvolacího soudu doručen (dle doručenky na č. l. 261 spisu) 24. ledna 2007.

Poslední den dvouměsíční lhůty k podání dovolání připadl ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2 a 3 o. s. ř. na den 26. března 2007 (pondělí). Žalovaní podali (blanketní) dovolání telefaxem dne 26. března 2007. Vzhledem k tomu, že šlo o podání, obsahující návrh ve věci samé (dovolání je návrhem na zahájení dovolacího řízení), bylo třeba je v třídenní lhůtě písemně doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění (§ 243c a § 42 odst. 3 věta prvá o. s. ř.). Posledním dnem třídenní lhůty byl den 29. března 2007 (čtvrtek), přičemž zásilka obsahující dovolání (č. l. 270 - 276 spisu), byla k poštovní přepravě (dle poštovního razítka na obálce zásilky – č. l. 276) podaná sice včas, tedy 29. března 2007 (čtvrtek), avšak neobsahovala písemné podání shodného znění. K telefaxovému podání (dovolání) obou žalovaných tedy dovolací soud nemohl přihlédnout (§ 243c a § 42 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Dovolání vyhotovené dne 29. března 2007 (po uplynutí lhůty k podání dovolání) a téhož dne podané k poštovní přepravě je tedy opožděné a Nejvyšší soud je proto podle § 243b odst. 5, věta první, § 218a o. s. ř. odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobkyni v dovolacím řízení nevznikly žádné prokazatelné náklady.

V Brně dne 18. srpna 2009

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu