29 Cdo 4659/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce Stavebního bytového družstva Hlubina Ostrava – Zábřeh, se sídlem v Ostravě - Zábřehu, Rudná č. 70, identifikační číslo 00 05 10 71, zastoupeného JUDr. Jarmilou Bajerovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Matiční 730/3, PSČ 702 00, proti žalovaným 1) R. L. a 2) E. L., o zaplacení 37.715,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 29 C 111/2007, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. října 2008, č. j. 11 Co 524/2008-48, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Napadeným usnesením zrušil odvolací soud rozsudek pro zmeškání Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. října 2007, č.j. 29 C 111/2007-31 ve výroku I., kterým soud prvního stupně uložil žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně 37.715,- Kč s příslušenstvím, a výrok II., kterým soud zastavil řízení o úroku z prodlení přede dnem 1. října 2006, řízení v tomto rozsahu zastavil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jímž napadají
výroky usnesení odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je nutno poměřovat prostřednictvím ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není dovolání přípustné již proto, že napadené usnesení není usnesením „ve věci samé“ ani usnesením měnícím či potvrzujícím. Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. přípustnost dovolání rovněž nezakládají, jelikož nejde o žádný z případů zde uvedených (srov. též odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001). Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného; Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolatelé s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemají právo a žalobci podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. června 2011
doc. JUDr. Ivana Štenglová předsedkyně senátu