29 Cdo 4774/2017-414
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně PECH, spol. s r. o., se sídlem Praze 2, Vinařického 131/6, identifikační číslo osoby 45 34 88 39, proti žalovanému Ing. Bedřichu Chaloupkovi, bytem XY, jako správci konkursní podstaty úpadkyně Jatky Plzeň a. s., identifikační číslo osoby 45 35 92 53, zastoupenému JUDr. Karlem Uhlířem, advokátem, se sídlem v Plzni, Husova 722/13, PSČ 301 00, o zaplacení částky 110.435.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 46 Cm 97/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2013, č. j. 1 Cmo 119/2013-326, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 29. listopadu 2013, č. j. 1 Cmo 119/2013-326, mimo jiné potvrdil (ve výroku ve věci samé) rozsudek ze dne 6. listopadu 2012, č. j. 46 Cm 97/2005-290, kterým Krajský soud v Plzni zamítl „v celém rozsahu“ žalobu, kterou se žalobkyně (PECH, spol. s r. o.) domáhala vůči žalovanému (Ing. Bedřichu Chaloupkovi, jako správci konkursní podstaty úpadkyně Jatky Plzeň a. s.) zaplacení částky 110.435.000,- Kč s
příslušenstvím; dále označený rozsudek změnil ve výroku o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které má za přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), namítajíc, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci a požadujíc, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V průběhu dovolacího řízení Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 14. srpna 2015, č. j. MSPH 60 INS 3077/2015-A-21, zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, zjistil úpadek žalobkyně, na její majetek prohlásil konkurs a ustanovil insolvenční správkyni.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 19. ledna 2016, č. j. 29 Cdo 3280/2014-392, vyrozuměl účastníky o přerušení řízení a o podmínkách, za nichž v něm může být pokračováno, jakož i o zániku plné moci udělené žalobkyní pro dovolací řízení advokátu Mgr. Janu Hrazdirovi; současně vyzval insolvenční správkyni a následně též žalovaného a žalobkyni (usnesením ze dne 3. března 2016, č. j. 29 Cdo 3280/2014-400), aby ve lhůtě 15 dní od doručení usnesení podali návrh na pokračování v řízení, popř. sdělili, že takový návrh nebudou podávat.
Insolvenční správkyně i žalovaný Nejvyššímu soudu shodně sdělili, že návrh na pokračování v dovolacím řízení podávat nebudou; žalobkyně na výzvu nereagovala. Usnesením ze dne 7. srpna 2017, č. j. MSPH 60 INS 3077/2015-B-31, insolvenční soud zrušil konkurs na majetek žalobkyně po splnění rozvrhového usnesení; toto usnesení nabylo právní moci dne 12. září 2017. Následným usnesením ze dne 11. října 2017, č. j. MSPH 60 INS 3077/2015-B-33, insolvenční soud zprostil funkce insolvenční správkyni. Tím odpadla překážka bránící v pokračování v dovolacím řízení.
Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C, vložky 95461, Nejvyšší soud zjistil, že žalobkyně byla ke dni 3. listopadu 2018 vymazána z obchodního rejstříku bez právního nástupce, poté, co byl zrušen konkurs na její majetek po splnění rozvrhového usnesení [§ 312 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)]. Podle ustanovení § 107 o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat.
Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odstavec 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 3). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5 věta první).
Vzhledem k tomu, že žalobkyně ztratila dnem 3. listopadu 2018 způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 odst. 1 o. s. ř. a § 15 odst. 1, § 118 a § 185 zákona č.
89/2012 Sb., občanského zákoníku) a že zde není nikdo, kdo by po jejím zániku vstoupil do jejích práv a povinností, popřípadě kdo by po ní převzal práva a povinnosti, o něž v řízení jde, nemá žalobkyně žádného právního nástupce. Jelikož za této situace není možné v řízení o dovolání žalobkyně pokračovat, Nejvyšší soud dovolací řízení podle ustanovení § 243b a § 107 odst. 1 a 5 o. s. ř. zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta poslední o. s. ř.). S ohledem na datum zahájení řízení je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2013 (bod 2., článku II, zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.