29 Cdo 4804/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra
Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci
žalobce JUDr. J. P., CSc., jako správce konkursní podstaty úpadce OSAN,
obchodní podnik v likvidaci, identifikační číslo osoby 00 00 95 63,
zastoupeného JUDr. Evou Pulzovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, U Cikánky
909, PSČ 155 00, proti žalovanému JUDr. Z. A., o náhradu škody, vedené u
Městského soudu v Praze pod sp. zn. 27 Cm 169/2004, o dovolání žalovaného
proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. září 2009, č. j. 2 Cmo
52/2009-202, takto:
Dovolání se odmítá.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, přičemž následně podáním
doručeným soudu prvního stupně dne 6. dubna 2007 požádal o osvobození od
placení soudního poplatku za odvolání. Soud prvního stupně usnesením ze dne 9.
ledna 2009, č. j. 27 Cm 169/2004-172, žalovanému osvobození od soudního
poplatku za odvolání nepřiznal a žalovaný i proti tomuto usnesení podal
odvolání.
Vrchní soud v Praze v průběhu řízení o odvoláních žalovaného proti výše
zmíněným rozhodnutím soudu prvního stupně – odkazuje na ustanovení § 107a
zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a na
ustanovení § 31 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách – usnesením ze dne
25. září 2009, č. j. 2 Cmo 52/2009-202, k návrhu žalobce rozhodl, že „procesním
nástupcem účastníka řízení na straně žalobce je JUDr. J. V.“.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, namítaje, že spočívá
na nesprávném právním posouzení věci a že řízení je postiženo vadou, která
mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. avizuje uplatnění
dovolacích důvodů podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř.
Dovolatel „předběžně“ poukazuje na skutečnost, že „u zdejšího soudu bylo pod
sp. zn. 33 Cm 45/2009 zahájeno řízení ve věci žalobního návrhu žalovaného proti
žalobci
na určení neplatnosti dražební vyhlášky dražby, na kterou se žalobce v návrhu
na vstup jmenovaného do řízení odvolává“. Současně akcentuje, že dovolání
odůvodní „po návratu
do České republiky“, když je dosud „vázán v zahraničí“.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 1. července
2009) se podává z bodů 1. a 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony.
Dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu, které je – bez dalšího –
přípustné podle ustanovení § 239 odst. 1 písm. b) o. s. ř., jelikož podmínku,
aby šlo o usnesení odvolacího soudu, ohledně kterého dovolací soud dospěje k
závěru, že má po právní stránce zásadní význam, má Nejvyšší soud za obsolentní
z příčin popsaných např. v díle Drápal,
L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1.vydání.
Praha,
C. H. Beck, 2009, str. 1903-1904, Nejvyšší soud odmítl jako zjevně bezdůvodné
podle ustanovení § 243b odst. 1 o. s. ř.
Učinil tak proto, že pouhý poukaz na skutečnost, že žalovaný podal žalobu o
určení „neplatnosti dražební vyhlášky dražby“, na základě které JUDr. J. V.
nabyl pohledávku, jejíž zaplacení je předmětem řízení, je z hlediska posouzení,
zda byly splněny předpoklady vyžadované ustanovením § 107a o. s. ř. pro vstup
nabyvatele práva do řízení na místo dosavadního žalobce, bez právního významu
(srov. např. rozhodnutí uveřejněná pod číslem 31/2004 a 37/2004 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. ledna 2011
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu