29 Cdo 4804/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce JUDr. J. P., CSc., jako správce konkursní podstaty úpadce OSAN, obchodní podnik v likvidaci, identifikační číslo osoby 00 00 95 63, zastoupeného JUDr. Evou Pulzovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, U Cikánky 909, PSČ 155 00, proti žalovanému JUDr. Z. A., o náhradu škody, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 27 Cm 169/2004, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. září 2009, č. j. 2 Cmo 52/2009-202, takto:
Dovolání se odmítá.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, přičemž následně podáním doručeným soudu prvního stupně dne 6. dubna 2007 požádal o osvobození od placení soudního poplatku za odvolání. Soud prvního stupně usnesením ze dne 9. ledna 2009, č. j. 27 Cm 169/2004-172, žalovanému osvobození od soudního poplatku za odvolání nepřiznal a žalovaný i proti tomuto usnesení podal odvolání. Vrchní soud v Praze v průběhu řízení o odvoláních žalovaného proti výše zmíněným rozhodnutím soudu prvního stupně – odkazuje na ustanovení § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a na ustanovení § 31 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách – usnesením ze dne 25. září 2009, č. j. 2 Cmo 52/2009-202, k návrhu žalobce rozhodl, že „procesním nástupcem účastníka řízení na straně žalobce je JUDr. J. V.“. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, namítaje, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. avizuje uplatnění dovolacích důvodů podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. Dovolatel „předběžně“ poukazuje na skutečnost, že „u zdejšího soudu bylo pod sp. zn. 33 Cm 45/2009 zahájeno řízení ve věci žalobního návrhu žalovaného proti žalobci na určení neplatnosti dražební vyhlášky dražby, na kterou se žalobce v návrhu na vstup jmenovaného do řízení odvolává“. Současně akcentuje, že dovolání odůvodní „po návratu do České republiky“, když je dosud „vázán v zahraničí“. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 1. července 2009) se podává z bodů 1. a 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu, které je – bez dalšího – přípustné podle ustanovení § 239 odst. 1 písm. b) o. s. ř., jelikož podmínku, aby šlo o usnesení odvolacího soudu, ohledně kterého dovolací soud dospěje k závěru, že má po právní stránce zásadní význam, má Nejvyšší soud za obsolentní z příčin popsaných např. v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1.vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 1903-1904, Nejvyšší soud odmítl jako zjevně bezdůvodné podle ustanovení § 243b odst. 1 o. s. ř. Učinil tak proto, že pouhý poukaz na skutečnost, že žalovaný podal žalobu o určení „neplatnosti dražební vyhlášky dražby“, na základě které JUDr. J. V. nabyl pohledávku, jejíž zaplacení je předmětem řízení, je z hlediska posouzení, zda byly splněny předpoklady vyžadované ustanovením § 107a o. s. ř. pro vstup nabyvatele práva do řízení na místo dosavadního žalobce, bez právního významu (srov. např. rozhodnutí uveřejněná pod číslem 31/2004 a 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. ledna 2011
JUDr. Petr G e m m e l předseda senátu