29 Cdo 5064/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatelů a) Frutec, s. r. o., se sídlem Tvrdonice, Rybáře 25, PSČ 691 53, identifikační číslo 26 31 46 06, b) SAZ – AGRO, s. r. o., se sídlem v Brně, Masarykova 7, PSČ 602 00, identifikační číslo 27 67 26 71, zastoupeného JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem, se sídlem v Brně, Údolní 5, PSČ 602 00 a c) H. A. A., za účasti společnosti ZEFA TVRDONICE a.s., se sídlem v Modřicích, U Vlečky 1046, PSČ 664 42, identifikační číslo 63 47 16 12, o návrhu na zmocnění ke svolání mimořádné valné hromady, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm 17/2007, o dovolání navrhovatelky b) proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. června 2009, č. j. 5 Cmo 244/2008-147, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka b) dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán obsahem dovolání (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
Otázka předkládaná dovolatelkou Nejvyššímu soudu k řešení - totiž zda stanovy společnosti podmiňují účinnost převodu akcií emitovaných společností souhlasem její valné hromady - přitom napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní již proto, že její posouzení je závislé na obsahu stanov společnosti a postrádá tak jakýkoliv judikatorní přesah.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož stanovy společnosti podmiňují účinnost převodu akcií na jméno souhlasem jejího orgánu (a v důsledku jeho absence není smlouva o převodu těchto akcií na navrhovatele účinná) a že pokud se navrhovatelé nestali akcionáři společnosti, nesvědčí jim právo požadovat svolání valné hromady, pak Nejvyšší soud neshledává ani rozporným s hmotným právem (§ 156 odst. 4, § 181 a § 266 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku – dále jen „obch. zák.“).
Důvod připustit dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu dovolání přípustné není.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatelky b) bylo odmítnuto a společnosti podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. února 2010
doc. JUDr. Ivana Štenglová předsedkyně senátu