29 Cdo 5318/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra
Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci
žalobkyně E. s. r. o., , zastoupené Mgr. T. C., advokátem, , proti žalovanému
Ing. R. S., , zastoupenému Mgr. P. P., advokátem, , o námitkách proti
směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 3 Cm
85/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne
10. června 2008, č. j. 7 Cmo 143/2008-101, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů
dovolacího řízení částku 12.257,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto
usnesení, k rukám jejího advokáta.
Dovolání žalovaného podané proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní
soud v Olomouci potvrdil rozsudek ze dne 4. října 2007, č. j. 3 Cm 85/2007-58,
kterým Krajský soud v Brně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne
3. července 2007, č. j. 3 Sm 207/2006-35, Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b
odst. 5 a § 218 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jako
nepřípustné odmítl.
Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může
být v projednávané věci přípustné jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c)
o. s. ř. [o případ uvedený pod písmenem b) téhož ustanovení nejde, když
odvolací soud potvrdil v pořadí první rozhodnutí soudu prvního stupně];
Nejvyšší soud však z pohledu dovolatelem uplatněných dovolacích důvodů a jejich
obsahového vymezení (srov. ustanovení § 242 odst. 3 věta první o. s. ř.)
napadené rozhodnutí zásadně právně významným neshledal.
Námitkou, podle níž je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci (spočívající podle dovolatele v tom, že soudy
nižších stupňů neprovedly dokazování výslechem svědka, jednatele původního
majitele sporné směnky), je uplatňován - z hlediska přípustnosti dovolání podle
ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. - nezpůsobilý dovolací důvod (k tomu
srov. např. důvody rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 48/2006
Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, popř. usnesení Ústavního soudu ze dne
7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura
č. 9, ročník 2006, pod číslem 130 a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS
372/06).
Zásadně právně významným pak nečiní rozhodnutí odvolacího soudu ani
závěr o nedůvodnosti námitky neplatnosti rubopisu učiněného na
směnce původním žalobcem Mgr. Ing. I. H. jako správcem konkursní podstaty
úpadkyně C. G. s. r. o. bez souhlasu konkursního soudu, když podle ustáleného
výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne
22. srpna 2006, sp. zn. 29 Odo 459/2005, nebo usnesení téhož soudu ze dne 27.
března 2008, sp. zn. 29 Odo 830/2006, obě rozhodnutí jsou veřejnosti k
dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu) materiální vady podpisu
může namítat pouze ten, za koho byl podpis učiněn a dlužníkovi ze směnky náleží
pouze zkoumat, zda je na směnce vyznačena nepřetržitá řada indosamentů;
námitka, podle níž osoby jednající za indosanta (právnickou osobu) nebyly
oprávněny k indosaci směnky, dlužníku nepřísluší. Tento závěr - ač učiněn ve
vztahu k indosaci provedené přímo majitelem směnky (právnickou osobou) - přitom
nepochybně platí i pro případ, kdy směnku (rubopisem) převádí namísto majitele
směnky správce konkursní podstaty úpadkyně (majitelky směnky).
Jelikož dovolání žalovaného bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle
ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s.
ř. uložil, aby žalobkyni nahradil náklady dovolacího řízení v celkové výši
12.257,- Kč, sestávající z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom
stupni, jež podle § 3 odst. 1, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst.
1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. činí 10.000,- Kč, náhrady hotových výdajů dle § 13
odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a z náhrady za 19% daň z
přidané hodnoty (srov. § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.) ve výši 1.957,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná
domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 22. dubna 2009
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu