29 Cdo 5349/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní
věci žalobkyně M. S. A., zastoupené JUDr. M. N., advokátem, proti žalovaným 1/
S. P.a. s., zastoupené JUDr. R. P., advokátem, a 2/ JUDr. E. H., advokátce,
jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně L. spol. s r.o. v likvidaci, o
určení pravosti pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 31 Cm
138/2003, o dovolání žalobkyně a JUDr. Ing. V. V., advokáta, jako správce
konkursní podstaty úpadce J. B., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne
19. června 2007, č. j. 13 Cmo 277/2007-137, takto:
Dovolání se odmítají.
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením - odkazuje na
ustanovení § 107a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“ )
- k odvolání žalobkyně a JUDr. Ing. V. V., jako
správce konkursní podstaty úpadce J. B., (dále jen „správce konkursní podstaty
úpadce“) potvrdil usnesení ze dne 22. listopadu 2006, č. j. 31 Cm 138/2003-119,
ve znění opravného usnesení ze dne 11. dubna 2007, č. j. 31 Cm 138/2003-129,
jímž Městský soud v Praze zamítl návrh žalobkyně na vstup správce konkursní
podstaty úpadce do řízení na místo první žalované.
V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně rozhodl
správně, nevyhověl-li návrhu žalobkyně na vstup správce konkursní podstaty
úpadce do řízení na místo první žalované nevyhověl. Žalobkyně odůvodnila návrh
tvrzením, že skutečností, s níž je spojen přechod nebo převod práva či
povinnosti, o něž v řízení jde, je zápis sporné pohledávky do soupisu podstaty,
přičemž podle ustanovení § 18 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a
vyrovnání (dále jen „ZKV“) může s touto pohledávkou nakládat pouze správce.
Odvolací soud měl shodně se soudem prvního stupně za to, že zápis sporné
pohledávky do soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, není právní
skutečností, s níž právní předpisy spojují převod či přechod práva nebo
povinnosti, a zápis pohledávky do soupisu podstaty nemůže ovlivnit to, aby
první žalovaná v řízení nadále vykonávala procesní práva a povinnosti v
postavení žalované. Uplatňování procesních práv a povinností první žalovanou,
jež je v konkursu stále věřitelkou přihlášené vykonatelné pohledávky, která
byla popřena jinou konkursní věřitelkou (žalobkyní), v řízení o žalobě podané
popírající konkursní věřitelkou proti přihlašovateli (konkursní věřitelce)
vykonatelné pohledávky (a v dané věci i proti správkyni konkursní podstaty
úpadkyně přesto, že posuzovanou vykonatelnou pohledávku nepopřel), nelze
podřadit pod „nakládání s pohledávkou“ ve smyslu ustanovení § 18 odst. 3 ZKV.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobkyně a správce konkursní
podstaty úpadce dovolání, namítajíce, že je dán dovolací důvod podle ustanovení
§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tj., že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá
na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatelka konkrétně odvolacímu soudu vytýká, že pochybil, nepřipustil-li
vstup správce konkursní podstaty úpadce do řízení, argumentujíc ve prospěch
závěru, podle něhož procesní úkony první žalované v řízení o incidenční žalobě
lze podřadit pod nakládání s pohledávkou ve smyslu ustanovení § 18 odst. 3
ZKV. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu i soudu
prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Správce konkursní podstaty úpadce má za to, že právní posouzení otázky jeho
vstupu do řízení odvolacím soudem je nesprávné. S odkazem na ustanovení § 18
odst. 3 ZKV tvrdí, že první žalovaná nemůže se spornou pohledávkou „platně“
jakkoli disponovat, neboť právo nakládat s pohledávkou má toliko on, jako
správce konkursní podstaty úpadce.
Dovolání jsou přípustná podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř.; jsou
však zjevně bezdůvodná.
Nejvyšší soud již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 82/2004 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek dovodil, že ve sporech vyvolaných konkursem soud
usnesení podle ustanovení § 107a o. s. ř. nevydává. S osobou, které žalující
konkursní věřitel v průběhu řízení o určení pravosti nevykonatelné pohledávky
postoupil pohledávku, o jejíž pravost jde, soud bez dalšího jedná jako s novým
žalobcem ode dne, kdy nabude právní moci usnesení, jímž soud v konkursním
řízení ve smyslu § 107a o. s. ř. připustil, aby se tato osoba stala účastníkem
konkursního řízení na místo žalujícího konkursního věřitele. To, že ve sporu o
určení pravosti nevykonatelné pohledávky tímto způsobem došlo ke změně v osobě
žalobce, může soud vzít na vědomí usnesením, jímž se upravuje vedení řízení.
Stejný závěr platí i v případě, kdy je veden spor o určení pravosti vykonatelné
pohledávky a k tvrzené skutečnosti, s níž právní předpisy spojují převod nebo
přechod práva či povinnosti, jde-li o takovou skutečnost, dojde na straně
žalovaného.
Potvrdil-li odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut
návrh žalobkyně podle ustanovení § 107a o. s. ř., aby na místo první žalované
vstoupil správce konkursní podstaty úpadce, je jeho právní posouzení otázky
účastenství v řízení na straně žalované s výše uvedeným judikatorním závěrem v
souladu. Samotná skutečnost, že takové rozhodnutí nemělo být vydáno, nemá vliv
na výsledek dovolacího řízení.
Pro úplnost však Nejvyšší soud dodává, že skutečnost, kdy jiný správce
konkursní podstaty sepsal do soupisu podstaty pohledávku, kterou již dříve
věřitel přihlásil do konkursu, a o kterou se vede spor podle ustanovení § 23
nebo § 24 ZKV, není ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř. tou právní
skutečností, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo
povinnosti. Sepsal-li jiný správce konkursní podstaty tuto pohledávku do
soupisu podstaty, může se věřitel, jenž tuto svou tvrzenou pohledávku přihlásil
v konkursu, domáhat jejího vyloučení žalobou proti tomuto jinému správci
konkursní podstaty podle ustanovení § 19 odst. 2 ZKV.
Jelikož dovolání žalobkyně i správce konkursní podstaty úpadce nejsou důvodná,
Nejvyšší soud je, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.
s. ř.), podle ustanovení § 243b odst. 1 o. s. ř., odmítl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. července 2008
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu