29 Cdo 618/2000
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Š., a.s., proti žalovaným 1)H. K., a.s.v likvidaci, 2) F. n. m. Č.r., o zaplacení 64.784,- Kč, k dovolán žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. prosince 1999, č.j. 8 Cmo 180/97-73, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce podal dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. prosince 1999, č.j. 8 Cmo 180/97 - 73, kterým byl ve vztahu k žalovanému 2) změněn rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 23 ledna 1997, č.j. 10 Cm 64/95 - 51 tak, že žaloba směřující proti 2) žalovanému se zamítá a 2) žalovaný nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Dovolání žalobce zdůvodňoval odkazem na ustanovení § 241 odst. 3 písm. d) občanského soudního řádu (ve znění účinném do 31. 12. 2000, dále jen "o. s. ř."). Toto dovolání však vzal dne 21. února 2001 v plném rozsahu zpět a navrhl, aby dovolací řízení bylo zastaveno a aby mu byl vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 2.592,- Kč.
Vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví (§ 243b odst. 4 věta druhá o. s. ř.).
S ohledem na zpětvzetí dovolání žalobcem, rozhodl proto Nejvyšší sodu České republiky jako soud dovolací tak, že dovolací řízení bylo zastaveno.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 4, věta prvá o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1. § 146 odst. 2, věta prvá a § 151 odst. 1 o. s .ř., když dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno a žádnému z žalovaných v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.
Oba žalovaní sice podali svá vyjádření k dovolání, ovšem 2) žalovaný nebyl zastoupen advokátem a právní zástupce 1) žalovaného se ve vyjádření k dovolání žalobce omezil na pouhé konstatování, že s obsahem dovolání souhlasí; je tedy zřejmé, že skutečnosti obsažené v jeho vyjádření nemají takovou povahu, aby bylo možno učinit závěr, že toto vyjádření (tj. úkon právní služby) vylo potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva 2) žalovaného (§ 142 odst. 1, věta první, o. s. ř.).
K rozhodování o návrhu na vrácení soudního poplatku z dovolání není dovolací soud příslušný (srov. § 3, větu třetí, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31.12. 2000). Pro úplnost je třeba poznamenat, že podle § 10 odst. 2, věty druhé, citovaného zákona, se v případě zastavení dovolacího řízení z důvodu zpětvzetí dovolání, soudní poplatek ani jeho část nevrací.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 22. března 2001
JUDr. Ing. Jan H u š e k, v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Naděžda Solařová