29 Cdo 643/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele P. N., za účasti 1/ Ing. Jiřího Lysáka, a 2/ ČSAD Jindřichův Hradec a. s., se sídlem v Jindřichově Hradci II, U Nádraží 694, PSČ 377 14, identifikační číslo osoby 60071109, zastoupené JUDr. Jaroslavem Širmerem, advokátem, se sídlem v Jihlavě, Královský Vršek 4762/25, PSČ 586 01, o jmenování znalce, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. Nc 1830/2010, o dovolání Ing. V. R. a Ing. B. H., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. července 2011, č. j. 14 Cmo 205/2011-57, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Ing. V. R. a Ing. B. H. jsou povinni zaplatit společnosti ČSAD Jindřichův Hradec a. s. společně a nerozdílně na náhradu nákladů dovolacího řízení 1.573,-Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce. III. Ve vztahu mezi ostatními účastníky řízení nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Usnesením ze dne 2. srpna 2010, č. j. Nc 1830/2010-17, ve znění usnesení ze dne 3. září 2010, č. j. Nc 1830/2010-28, a ze dne 4. listopadu 2010, č. j. Nc 1830/2010-37, Krajský soud v Českých Budějovicích jmenoval Ing. Jiřího Lysáka znalcem pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami společnosti ČSAD Jindřichův Hradec a. s. (dále jen „společnost“) [výrok I.], uložil znalci přezkoumat danou zprávu [výrok II.] a uložil společnosti a společnosti ICOM transport a. s. poskytnout znalci potřebnou součinnost [výroky III. a IV.]. Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením odmítl odvolání Ing.
V. R. a Ing. B. H. (první část výroku) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhá část výroku).
Ing. V. R. a Ing. B. H. napadli rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním, ohlašujíce dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a navrhujíce, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání odmítl podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné.
V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje proti druhé části výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení, je Nejvyšší soud bez dalšího odmítl jako objektivně nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání proti první části výroku usnesení odvolacího soudu rovněž není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. není dovolání přípustné, neboť ve všech případech přípustnosti dovolání upravených v tomto ustanovení musí jít o dovolání proti usnesení ve věci samé, jímž usnesení o odmítnutí odvolání není.
Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. pak nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání Ing. V. R. a Ing. B. H. bylo odmítnuto, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení pak podle obsahu spisu vzniklo pouze společnosti. Náklady řízení sestávají z odměny za zastupování advokátem, jež podle § 6 odst. 1, § 9 odst. 1, § 7 bod 3 a § 11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. prosince 2012, činí 1.000,- Kč, a náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 273,- Kč tak Nejvyšší soud přiznal společnosti k tíži dovolatelů celkem 1.573,- Kč. K důvodům, pro které Nejvyšší soud při výpočtu odměny za zastupování vycházel z advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Jen „pro úplnost“ (v zájmu předejití dalších sporů a bez vlivu na výsledek dovolacího řízení v této věci) Nejvyšší soud dodává, že k nápravě dovolateli vytýkaných vad slouží žaloba pro zmatečnost (srov. usnesení ze dne 31. ledna 2013, sp. zn. 29 Cdo 4480/2011, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročníku 2013, pod číslem 153). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 20. března 2014
JUDr. Filip C i l e č e k předseda senátu