29 Cdo 865/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa
Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci
navrhovatele J. N., zastoupeného JUDr. Tomášem Bělohlávkem, advokátem, se
sídlem v Praze 7, Kostelní 875/6, PSČ 170 00, za účasti Bytového družstva
RADOST, se sídlem v Praze 7, Šimáčkova 9, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby
61861278, zastoupeného JUDr. Richardem Malečkem, advokátem, se sídlem v Praze
6, Lužná – Shiran Tower 716/2, PSČ 160 00, o určení členství v družstvu, vedené
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 149/2007, o dovolání družstva proti
usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. října 2009, č. j. 14 Cmo
505/2008-109, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. října 2009, č. j. 14 Cmo
505/2008-109, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 26.
června 2008, č. j. 76 Cm 149/2007-64, ve znění usnesení ze dne 21. července
2008, č. j. 76 Cm 149/2007-69, kterými Městský soud v Praze určil, že
navrhovatel J. N. je členem Bytového družstva RADOST, a rozhodl o nákladech
řízení před soudem prvního stupně.
Odvolací soud vyšel z toho, že:
1/ Bytové družstvo RADOST (dále jen „družstvo“) uzavřelo dne 5. června 2000 se
svou členkou J. B. smlouvu o převodu vlastnictví k bytové jednotce č. 1450/6
včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku.
2/ Kupní smlouvou ze dne 22. června 2004 převedla J. B. vlastnictví k uvedené
bytové jednotce na navrhovatele. Dohodou datovanou rovněž 22. června 2004 pak
převedla na navrhovatele členská práva a povinnosti v družstvu.
K námitce družstva, podle níž členství J. B. v družstvu zaniklo ještě před
uzavřením dohody o převodu členských práv a povinností, neboť jmenovaná dopisem
ze dne 30. prosince 2003 vystoupila z družstva, odvolací soud konstatoval, že
podle § 231 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen
„obch. zák.“), zaniká členství v době určené stanovami, nejdéle však uplynutím
šesti měsíců ode dne, kdy člen písemně oznámil vystoupení představenstvu
družstva.
Přitom zdůraznil, že – i podle tvrzení družstva – dopis datovaný 30. prosince
2003 nalezl ve schránce družstva tehdejší předseda představenstva družstva T.
L., který jej založil, aniž by jej dal na vědomí představenstvu, následně na
něj zapomněl a nalezl jej až po více než čtyřech letech při předávání agendy
nové předsedkyni představenstva.
Na tomto základě odvolací soud uzavřel, že s listinou, která se nedostala na
vědomí představenstvu, nelze spojovat účinky ukončení členství v družstvu,
pročež považoval za nadbytečné provádět další dokazování ohledně pravosti
podpisu J. B. na předmětném dopise.
Družstvo napadlo rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opírajíc jeho
přípustnost o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uplatňujíc přitom dovolací
důvod dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a navrhujíc, aby rozhodnutí
odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Zásadní právní význam spatřuje dovolatel v zodpovězení otázky, zda pro oznámení
vystoupení představenstvu družstva ve smyslu § 231 odst. 3 obch. zák. je
nezbytné, aby písemné vystoupení z družstva „dostalo na vědomí“ celé
představenstvo družstva, anebo zda postačuje, aby je „dostal na vědomí“
předseda představenstva družstva; sám pléduje pro druhé z nabízených řešení,
neboť podle článku 17 odst. 2 stanov družstva je to předseda (představenstva)
družstva, který za družstvo jedná navenek.
Jelikož z prohlášení T. L. vyplývá, že dopis z 30. prosince 2003 vzal na vědomí
a s jeho obsahem (s ukončením členství J. B. v družstvu) se seznámil, má
dovolatel názor odvolacího soudu, podle něhož J. B. byla ke dni 22. června 2004
členkou družstva, za nesprávný.
Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. pro řešení otázky
dovoláním otevřené a je i důvodné.
Z ustanovení § 231 odst. 3 obch. zák. (ve znění účinném ke dni 30. prosince
2003, tedy ve znění rozhodném pro projednávanou věc) vyplývá, že vystoupením
zaniká členství v době určené stanovami, nejdéle však uplynutím šesti měsíců
ode dne, kdy člen písemně oznámil vystoupení představenstvu družstva.
Ustanovení § 231 odst. 3 obch. zák. neupravuje způsob doručení oznámení o
vystoupení z družstva představenstvu družstva. Vystupující člen může předat
oznámení o vystoupení na zasedání představenstva. V době, kdy představenstvo
nejedná, to však možné není. Současně platí, že představenstvo družstva není
způsobilým subjektem práva, jemuž by bylo možno doručit oznámení např.
prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Za této situace Nejvyšší soud
uzavírá, že vystoupení z družstva je v souladu s ustanovením § 231 odst. 3
obch. zák. oznámeno představenstvu družstva i tehdy, je-li vystoupení doručeno
v písemné formě družstvu.
Zbývá posoudit, zda převzetí písemného oznámení o vystoupení z družstva
předsedou (představenstva) družstva lze považovat za doručení družstvu.
K tomu, aby oznámení o vystoupení bylo družstvu doručeno, je třeba, aby se
dostalo do sféry jeho dispozice, přičemž je logické, že za družstvo jako
právnickou osobu bude oznámení o vystoupení přebírat vždy osoba fyzická, např.
osoba, která je za družstvo oprávněna přijímat poštu. Předání oznámení o
vystoupení z družstva předsedovi (představenstva) družstva tento požadavek beze
zbytku splňuje, neboť jde nepochybně o osobu, která je oprávněna za družstvo
přijímat poštu (viz ustanovení § 20 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského
zákoníku, ve spojení s ustanoveními § 13 odst. 1 věty druhé, § 243 odst. 2 a 3
obch. zák.).
Lze tedy uzavřít, že předáním písemného oznámení o vystoupení z družstva
předsedovi (představenstva) družstva je vystoupení doručeno družstvu. Totéž
platí o vhození oznámení o vystoupení do poštovní schránky družstva. Doručením
vystoupení družstvu nastávají účinky oznámení vystoupení představenstvu
družstva, především počíná běžet lhůta, na kterou je navázána účinnost
vystoupení z družstva.
Jak vyplývá z výše uvedeného, závěr, že J. B. doručením oznámení o vystoupení z
družstva předsedovi (představenstva) družstva toto neoznámila představenstvu
družstva, který vyslovil odvolací soud, není správný (srov. pro poměry akciové
společnosti obdobně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. února 2009, sp. zn.
29 Cdo 2863/2008, jenž je veřejnosti dostupný na webových stránkách Nejvyššího
soudu).
Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné, Nejvyšší soud
usnesení odvolacího soudu podle § 243b odst. 2 věty za středníkem a odst. 3 o.
s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 věta
první a § 226 odst. 1 o. s. ř.).
V další fázi řízení se odvolací soud nejprve zaměří na posouzení, zda dopis ze
dne 30. prosince 2003 je - podle svého obsahu - oznámením o vystoupení z
družstva a zda tento dopis skutečně podepsala Jindřiška Baláková.
V novém rozhodnutí znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně nákladů řízení
dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. července 2011
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu