29 Cdo 990/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně P. Š., zastoupené JUDr. Zdeňkem Remešem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Křemencová 8, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) PRONAX s. r. o., se sídlem v Hradci Králové, Gočárova čp. 312, PSČ 500 02, identifikační číslo 60 91 49 12 a 2) Ing. J. M., zastoupenému Mgr. Kamilem Tomanem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Škroupova 441, PSČ 500 02, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 39 Cm 243/2004, o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. září 2008, č. j. 6 Cmo 49/2008-277, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Vrchní soud v Praze k odvolání druhého žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil „ve vztahu“ žalobkyně a druhého žalovaného rozsudek ze dne 17. října 2007, č. j. 39 Cm 243/2004-240, jímž Krajský soud v Hradci Králové ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 26. července 2004, č. j. 39 Sm 204/2003-36, kterým uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni částku 450.000,- Kč s 6% úrokem od 29. března 2003 do zaplacení a náhradu nákladů řízení.
Dovolání druhého žalovaného proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které mohlo být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyšší soud jako nepřípustné podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Učinil tak proto, že dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.
s. ř., stejně jako důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady v procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 372/06, jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Jakkoli dovolatel avizuje uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., ve skutečnosti (posuzováno podle obsahu) závěry, na
nichž právní posouzení věci odvolacím soudem spočívá, nenapadá. Výhradou, že soudy nižších stupňů neprovedly žalovaným navržené důkazy (aniž by současně dovolatel vymezil, v čem má zásadní právní význam takto tvrzené vady řízení spočívat), stejně jako polemikou se skutkovým závěrem soudů nižších stupňů o tom, že druhý žalovaný směnku, jejíhož zaplacení se žalobkyně v dané věci domáhá, podepsal, uplatňuje dovolací důvody podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a odst. 3 o. s. ř., které u dovolání, jež může být přípustné jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., nemá dovolatel, jak Nejvyšší soud vyložil již výše, k dispozici.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání druhého žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly. Rozhodné znění občanského soudního řádu se podává z bodu 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. dubna 2010
doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu