Nejvyšší soud Usnesení občanské

29 ICdo 141/2020

ze dne 2020-12-21
ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.141.2020.1

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců

JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce AIKVLK.CZ v. o.

s., se sídlem v Přerově, Č. Drahlovského 871/17, PSČ 750 02, identifikační

číslo osoby 024 13 639, jako insolvenčního správce dlužníka OPERA Bohemia s. r.

o. „v likvidaci“, proti žalovanému FINE LINE DEVELOP, s. r. o., se sídlem v

Praze, Kubelíkova 1224/42, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 276 80 738,

zastoupeného JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, se sídlem v Brně, Bubeníčkova

502/42, PSČ 615 00, o určení neúčinnosti právního úkonu dlužníka, vedené u

Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 22 ICm 3973/2013,

jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka OPERA Bohemia s. r. o. „v

likvidaci“, se sídlem v Přerově, Zámecká 230/31, PSČ 751 24, identifikační

číslo osoby 277 72 829, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22

INS 23022/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze

dne 20. května 2020, č. j. 22 ICm 3973/2013, 11 VSOL 216/2020-468 (KSOS 22 INS

23022/2012), takto:

Dovolání se odmítá.

[1] Rozsudkem ze dne 10. února 2020, č. j. 22 ICm 3973/2013-447,

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci:

1/ Zamítl žalobu na určení neúčinnosti kupní smlouvy ze dne 23. dubna

2012 uzavřené dlužníkem (OPERA Bohemia s. r. o. „v likvidaci“) a žalovaným

(FINE DEVELOP, s. r. o.) [bod I. výroku].

2/ Uložil žalobci (AIKVLK.CZ v. o. s.) zaplatit žalovanému na náhradě

nákladů řízení částku 72 160 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám

právního zástupce žalovaného (bod II. výroku).

3/ Uložil žalobci zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení

částku 15 690,29 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku (bod III. výroku).

4/ Zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků (bod IV.

výroku).

[2] K odvolání žalovaného změnil Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne

20. května 2020, č. j. 22 ICm 3973/2013, 11 VSOL 216/2020-468 (KSOS 22 INS

23022/2012), rozsudek soudu prvního stupně v bodě II. výroku o nákladech řízení

tak, že žalobci uložil zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 65

560 Kč (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž

požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí

soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému

projednání a rozhodnutí.

[4] Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako

objektivně nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z

usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a tomu, aby mohly být zkoumány podmínky

přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř., brání ustanovení § 238 odst. 1

písm. h/ o. s. ř., podle kterého dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné

též proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

[5] Nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání je (při splnění

zákonem určených podmínek) přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (srov.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002,

uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i

nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07,

uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

[6] Odmítnutím dovolání v přiměřené lhůtě se stal bezpředmětným (bez

nutnosti o něm samostatně rozhodovat) i dovolatelův návrh na odklad právní moci

a vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení.

[7] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když

– jak je zřejmé z obsahu spisu (viz předkládací zpráva soudu prvního stupně ze

dne 22. června 2020 /č. l. 485/ a vrácení spisu odvolacím soudem /č. l. 495/) –

rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení

nebylo již dříve skončeno. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.

července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky

soudních rozhodnutí a stanovisek.

[8] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v

aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017

Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve

znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v

insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i

zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 12. 2020

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu