MSPH 89 INS 18277/2014 189 ICm 3699/2019 29 ICdo 149/2024-525
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Tomáše Zadražila v právní věci žalobkyně JUDr. Mileny Bódiové, se sídlem v Ostravě, Jurečkova 1860/4, PSČ 702 00, jako insolvenční správkyni dlužnice I. L., zastoupené JUDr. Davidem Lejčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 733/6, PSČ 110 00, proti žalovanému EURODOM, spol. s r. o., se sídlem v Praze 3, Lukášova 184/1, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 63671603, zastoupenému JUDr. Bc. Rudolfem Kožušníkem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Šumavská 1085/12, PSČ 120 00, o neúčinnosti právního jednání, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 189 ICm 3699/2019, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice I. L., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 89 INS 18277/2014, o návrhu žalovaného na vyloučení soudkyně Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Markéta Hudečková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 189 ICm 3699/2019, 105 VSPH 216/2024 (MSPH 89 INS 18277/2014).
1. Rozsudkem ze dne 23. listopadu 2023, č. j. 189 ICm 3699/2019-436, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) určil, že smlouvy, na základě kterých dlužnice (I. L.) vykonávala pro žalovaného činnost vedoucí lékárnice od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 bezúplatně a od 1. ledna 2018 do 30. září 2022 za mzdu podstatně nižší, než je obvyklá mzda na této pozici (dále jen „pracovní činnost“), jsou vůči věřitelům dlužnice neúčinné (bod I. výroku), zamítl žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala určení, že jednání dlužnice spočívající v této pracovní činnosti a v činnosti jednatelky je neúčinné (bod II.
výroku), zamítl žalobu na určení, že smlouvy o výkonu funkce jednatelky uzavřené mezi dlužnicí a žalovaným a jednání dlužnice spočívající ve výkonu funkce jednatelky od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 bezúplatně a od 1. ledna 2018 do 30. září 2022 za odměnu podstatně nižší, než je obvyklé, jsou vůči věřitelům dlužnice neúčinné (bod III. výroku), zastavil řízení v rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit do majetkové podstaty částku 62 835 Kč (bod IV. výroku), uložil žalovanému zaplatit do majetkové podstaty dlužnice částku 1 153 364 Kč (bod V.
výroku), zamítl žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 342 246 Kč do majetkové podstaty dlužnice (bod VI. výroku) a
2. Proti rozsudku Městského soudu v Praze podali žalobkyně i žalovaný odvolání. V průběhu odvolacího řízení žalovaný v podání ze dne 26. září 2024 vznesl námitku podjatosti soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Markéty Hudečkové (dále jen „M. H.“).
3. Důvod podjatosti soudkyně M. H. dovozuje žalovaný z toho, že Vrchní soud v Praze do dnešního dne (po 11 měsících od podání) nerozhodl o námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Heleny Felcmanové (dále jen „H. F.“). Dále žalovaný uvedl, že chyběl „procesní dohled“ zdejšího soudního senátu (105 VSPH) nad postupem jemu podřízeného soudu a podání žalovaného nebylo postoupeno k přidělení jinému senátu k vyřízení. Takový procesní postup soudkyně M. H. považuje žalovaný za důkaz nadržování žalobkyni a svědčí o snaze „ututlat“ jeho procesní návrh a zamezit faktickému projednání námitky podjatosti uplatněné vůči soudkyni insolvenčního soudu H. F. a „zatajení jejího osobního vztahu k advokátu insolvenčního navrhovatele.“
4. Soudkyně M. H. ve vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že nemá žádný poměr k věci ani k účastníkům a není jí známa žádná skutečnost, která by odůvodňovala pochybnost o její nepodjatosti.
5. Podle § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
6. Dle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
7. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
8. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
9. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
10. Ve světle výše uvedeného Nejvyšší soud uzavírá, že z tvrzení žalovaného ani z obsahu spisu (poměřováno § 14 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.) nelze dovodit žádný důvod, pro nějž by soudkyně Vrchního soudu v Praze M. H. byla vyloučena z rozhodování o odvoláních proti shora označenému rozsudku insolvenčního soudu. Dovozuje-li žalovaný podjatost jmenované soudkyně z toho, že do dnešního dne „neučinila žádné kroky“ ve věci uplatněné námitky podjatosti soudkyně insolvenčního soudu H. F, potom zjevně přehlíží, že podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. prosince 2007, sp. zn. 29 Nd 311/2007).
11. Nad rámec řečeného Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že z obsahu spisu se podává, že insolvenční soud předložil spis Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o námitce podjatosti ze dne 10. května 2022, kterou uplatnil žalovaný vůči soudkyni insolvenčního soudu H. F., dne 29. listopadu 2022 (č. l. 205), přičemž Vrchní soud v Praze vrátil spis zpět insolvenčnímu soudu bez rozhodnutí o této námitce s tím, že námitka podjatosti byla uplatněna opožděně (č. l. 221). K dalšímu předložení spisu Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o (jiné) námitce podjatosti soudkyně H. F. podle obsahu spisu nedošlo.
12. Nejvyšší soud proto rozhodl (jako nadřízený soud), že soudkyně Vrchního soudu v Praze M. H. není vyloučena z projednávání a rozhodnutí ve výroku označené věci (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 10. 2024
Mgr. Milan Polášek předseda senátu