Nejvyšší soud Usnesení občanské

29 ICdo 171/2023

ze dne 2025-09-30
ECLI:CZ:NS:2025:29.ICDO.171.2023.1

MSPH 76 INS 1755/2021

205 ICm 1753/2022

29 ICdo 171/2023-90

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího

Zavázala a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci

žalobce DRFG inkasní s. r. o., se sídlem v Brně, Vinařská 460/3, PSČ 603 00,

identifikační číslo osoby 06969097, zastoupeného JUDr. Pavlem Fráňou, Ph.D.,

advokátem, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 832/19, PSČ 110 00, proti

žalovanému TP insolvence, v. o. s., se sídlem v Praze 10, Černokostelecká

281/7, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 03296636, jako insolvenčnímu

správci dlužníka Drbalovo a. s., zastoupenému JUDr. Klárou Tomaierovou,

advokátkou, se sídlem v Praze 1, Černokostelecká 281/7, PSČ 110 00, o určení

pořadí pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 205 ICm

1753/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Drbalovo a. s., se

sídlem v Praze 1, Lannova 2061/8, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby

27409783, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS 1755/2021, o

dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června

2023, č. j. 205 ICm 1753/2022, 106 VSPH 264/2023-53 (MSPH 76 INS 1755/2021),

Dovolání se odmítá.

1. Usnesením ze dne 22. února 2023, č. j. 205 ICm 1753/2022-40, Městský

soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) odmítl žalobu, jíž se žalobce (DRFG

inkasní s. r. o.) domáhal vůči žalovanému (TP insolvence, v. o. s., jako

insolvenčnímu správci dlužníka Drbalovo a. s.) určení, že pohledávka přihlášená

právním předchůdcem žalobce pod pořadovým číslem P2 do insolvenčního řízení

dlužníka je do výše 80.000.000 Kč zajištěna zástavním právem k (blíže

specifikovaným) nemovitostem ve vlastnictví dlužníka podle smlouvy o zřízení

zástavního práva ze dne 25. srpna 2020 (bod I. výroku), rozhodl o náhradě

nákladů řízení (bod II. výroku) a o vrácení zaplaceného soudního poplatku

žalobci (bod III. výroku).

2. Insolvenční soud vyšel zejména z toho, že:

[1] Na přezkumném jednání konaném dne 19. května 2022 byla pohledávka

pod pořadovým číslem P2 popřena co do pořadí dlužníkem a insolvenčním správcem

dlužníka.

[2] Žalobce se přezkumného jednání zúčastnil a insolvenční soud jej

řádně poučil podle § 197 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech

jeho řešení (insolvenčního zákona) o právu podat žalobu o určení pořadí

pohledávky.

[3] Dne 20. června 2022 v 19:16:21 hodin doručil žalobce insolvenčnímu

soudu do datové schránky datovou zprávu označenou „žaloba na určení popřené

pohledávky z 20. 6. 2022 – 1. část“, která obsahovala 25 příloh, a téhož dne v

19:18:30 hodin (další) datovou zprávu označenou „žaloba na určení popřené

pohledávky z 20. 6. 2022 – 2. část“, která obsahovala 14 příloh, avšak ani v

jedné z těchto zpráv nebylo „podání ve věci samé“.

[4] Následně dne 21. června 2022 v 08:50:05 doručil žalobce

insolvenčnímu soudu do datové schránky datovou zprávu označenou „žaloba na

určení popřené pohledávky z 20. 6. 2022“, jejíž přílohou byla incidenční žaloba

v dané věci.

3. Na takto ustaveném základě – odkazuje na § 159 odst. 1 písm. a/, §

160 odst. 1 a 4, § 197 odst. 2 a § 198 odst. 1 insolvenčního zákona, § 42 odst.

1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), 18

odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované

konverzi dokumentů, a stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. ledna 2017,

sp. zn. Plsn 1/2015, uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a

stanovisek (dále jen „R 1/2017“) – dospěl insolvenční soud k závěru, že žaloba

byla podána opožděně, když poslední den zákonné prekluzivní lhůty pro její

podání uplynul 20. června 2022, avšak samotná žaloba byla doručena soudu až 21.

června 2022. Doručení příloh žaloby soudu dne 20. června 2022 přitom nelze

považovat za podání (dokument, v němž by účastník projevil svou vůli směřující

k uplatnění svých procesních práv), tudíž ani postup podle § 43 odst. 1 o. s.

ř. zde nepřicházel v úvahu (nebylo zde podání, jehož vady by bývalo bylo možno

odstraňovat).

4. Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením

změnil usnesení insolvenčního soudu tak, že žaloba na určení pořadí pohledávky

se neodmítá.

5. Odvolací soud nejprve v obecné rovině předeslal, že procesním úkonem

účastníka se v občanském soudním řízení rozumí jeho projev vůle adresovaný

soudu, který směřuje k uplatnění procesních práv, ke splnění procesních

povinností nebo k jiným procesním následkům, jež jsou s takovým projevem vůle

spojeny. Procesní úkony jsou založeny na zásadě bezformálnosti a účastníci je

mohou provádět jakoukoliv formou, pokud zákon pro některé úkony nepředepisuje

určitou formu (§ 41 odst. 1 o. s. ř.), tj. i elektronicky. Podáním v

elektronické podobě se rozumí elektronický dokument (datová zpráva), popř. část

takového dokumentu, který účastník adresoval (a doručil) soudu, jestliže v něm

projevil vůli směřující k uplatnění procesních práv, ke splnění procesních

povinností nebo k jiným procesním následkům, jež jsou s takovým projevem vůle

spojeny.

6. Vzhledem k tomu, že elektronické dokumenty mají podobu datové zprávy,

popř. jsou v datové zprávě obsaženy, pokračoval odvolací soud, lze na „datovou

zprávu“ pohlížet buď jako na elektronický dokument mající podobu datové zprávy,

nebo také (v širším slova smyslu) jako na elektronický nosič, tj. obálku či

kontejner, v němž je obsažen samotný elektronický dokument jako příloha. Datová

zpráva v širším slova smyslu je tak prostředkem elektronické komunikace v rámci

veřejné datové sítě (internetu nebo informačního systému datových schránek) a

slouží jako elektronický nosič (obálka či kontejner) vložených elektronických

dokumentů (jejich příloh) za účelem přepravy od odesilatele k příjemci. V

informačním systému datových schránek (dále jen „ISDS“) vyjadřuje datová zpráva

v širším slova smyslu standardizovanou elektronickou nadstavbu (obálku)

obsahující přílohy (samostatné dokumenty); každá datová zpráva odeslaná v ISDS

tedy musí mít alespoň jednu přílohu. Podání jakožto procesní úkon v občanském

soudním řízení však nelze technicky s datovou zprávou ztotožňovat, protože jde

o procesní úkon se stanovenými náležitostmi a účinky. Obálku elektronického

dokumentu (nebo jeho část), který obsahuje podání v elektronické formě, lze

však považovat za součást tohoto elektronického dokumentu, ledaže by z obsahu

projevu vůle účastníka či jiné osoby činící podání vyplývalo něco jiného. Na

elektronický nosič (obálku, kontejner) proto nelze pohlížet výlučně jako na

prostředek zabezpečení přepravy vloženého elektronického dokumentu v podobě

datové zprávy k soudu. Elektronický nosič (obálka, kontejner) je totiž

elektronickým dokumentem sám o sobě a může tedy obsahovat – kromě údajů

přepravních – také další údaje, které mohou představovat podání účastníka (jeho

projev vůle), a to buď samostatně, nebo v souvislosti s dokumentem vloženým v

příloze. Jinak řečeno, v ISDS je datová zpráva tvořena obálkou i všemi

dokumenty, které jsou do ní vloženy (s ní logicky spojeny). Potud odvolací soud

odkázal též na důvody R 1/2017.

7. V poměrech projednávané věci bylo podle odvolacího soudu z obsahu

datových zpráv, jež byly insolvenčnímu soudu doručeny dne 20. června 2022, tj.

z označení jejich předmětu („DRFG inkasní s.r.o. x IS + FGRP – žaloba na určení

popřené pohledávky z 20. 6. 2022 – 1. část“ a „DRFG inkasní s.r.o. x IS + FGRP

– žaloba na určení popřené pohledávky z 20. 6. 2022 – 2. část“), z uvedení

„spisové značky příjemce“ jako „MSPH 76 INS 1755/2021“, a z příloh, jež byly k

těmto zprávám připojeny (zejména seznamu přihlášených pohledávek do

insolvenčního řízení dlužníka, protokolu z přezkumného jednání a dokumentace

související s existencí pohledávky P2), nepochybné, že žalobce podává žalobu na

určení popřeného pořadí pohledávky P2. Tento závěr přitom plyne jak ze

samotných elektronických nosičů (obálek) datových zpráv (kde žalobce uvedl, že

podává žalobu na určení popřené pohledávky a označil účastníky řízení), tak z

kontextu zaslaných příloh.

8. Odvolací soud proto uzavřel, že „elektronický dokument“ odeslaný

zástupcem žalobce insolvenčnímu soudu dne 20. června 2022 ve dvou datových

zprávách není jen „prázdným“ elektronickým nosičem (obálkou), nýbrž podáním,

jímž žalobce zahájil řízení o žalobě na určení pořadí popřené pohledávky. Byť

šlo o podání vadné (žaloba doručená insolvenčnímu soudu dne 20. června 2022

neobsahovala vylíčení rozhodujících skutečností a žalobní petit), nebylo

namístě postupovat podle § 43 odst. 1 o. s. ř., když vady podání odstranil sám

žalobce následující den (21. června 2022) tím, že doručil insolvenčnímu soudu

(další) datovou zprávu, jež jako přílohu obsahovala vlastní text žaloby.

9. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež má za

přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení otázky dovolacím soudem podle něj

dosud neřešené, a dále otázky, jež odvolací soud vyhodnotil v rozporu s

judikaturou Nejvyššího soudu. Uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o.

s. ř., tj. nesprávné právní posouzení věci, a navrhuje, aby dovolací soud

napadené usnesení v celém rozsahu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k

dalšímu řízení.

10. Dovolatel považuje za dosud neřešenou otázku, jaké náležitosti musí

podání jedné ze stran řízení obsahovat, aby jej bylo možné posoudit jako projev

vůle směřující k uplatnění procesních práv, ke splnění procesních povinností

nebo k jiným procesním následkům, resp. zda takové náležitosti obsahuje podání

žalobce adresované insolvenčnímu soudu v poslední den lhůty pro podání žaloby

na určení pořadí jeho pohledávky. Podle dovolatele je přitom nutné stanovit

jasnou hranici mezi neúplným podáním a obcházením práva s cílem účelového

prodlužování lhůty stanovené k učinění procesního úkonu.

11. Odvolacímu soudu dovolatel dále vytýká, že v rozporu s ustálenou

judikaturou Nejvyššího soudu „domyslel“ obsah procesního úkonu, který z něj ve

skutečnosti nevyplývá. Z textu datových zpráv doručených insolvenčnímu soudu

dne 20. června 2022 bylo patrné pouze velmi strohé označení stran incidenčního

sporu, které nadto nebylo ani správné (dlužník v době doručení datových zpráv

insolvenčnímu soudu používal jinou obchodní firmu, než kterou jej označil

žalobce), ani dostatečně konkrétní (použitá zkratka „IS“ mohla mít i jiný

význam než „insolvenční správce“ a žalobce ani neuvedl o jakého insolvenčního

správce má jít). Z datových zpráv pak není zřejmé ani to, že jde o žalobu na

určení pořadí pohledávky. V takovém případě pak nebylo ani možné postupovat

podle § 43 odst. 1 o. s. ř. Uvedené ustanovení totiž slouží pouze k opravě či

doplnění obsahových nedostatků podání, nelze jím však domýšlet podstatné

náležitosti procesního podání.

12. Žalobce ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout, popř. jej jako

nedůvodné zamítnout. Podle žalobce postupoval odvolací soud v souladu s

judikaturou Nejvyššího soudu (zejména s R 1/2017), jakož i s (označenou)

judikaturou Ústavního soudu. K označení dlužníka v datových zprávách ze dne 20.

června 2022 pak zdůrazňuje, že je zřejmé, že zkratka „FGRP“ představuje

označení dřívější firmy dlužníka „Forest Golf Resort Praha a. s.“

13. Dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž

neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., Nejvyšší

soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.

14. Učinil tak proto, že dovolatelem zpochybněné právní posouzení věci

odvolacím soudem (co do závěru, že datové zprávy doručené insolvenčnímu soudu

dne 20. června 2022 jsou podáním žalobce, a to žaloby na určení pořadí popřené

pohledávky P2 přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka) zcela odpovídá

závěrům vysloveným Nejvyšším soudem v R 1/2017, z nichž odvolací soud správně

vycházel (a jež také v potřebném rozsahu reprodukoval v odůvodnění svého

rozhodnutí). Nejvyšší soud nepovažuje za nutné tyto závěry znovu opakovat.

15. Ani Nejvyšší soud nemá (ze shodných důvodů jako odvolací soud) žádné

pochybnosti o tom, že z datových zpráv doručených insolvenčnímu soudu dne 20.

června 2022 plyne vůle žalobce uplatnit (žalobou) právo na určení pořadí

popřené pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka, a to proti

dlužníku a insolvenčnímu správci dlužníka.

16. O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu

srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo

970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a

stanovisek).

17. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním

znění.

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v

insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i

zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 9. 2025

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu