KSPH 66 INS XY 77 ICm XY 29 ICdo 18/2022-501
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobců a/ CURATORES v. o. s., se sídlem v Praze 2, Uruquayská 380/17, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 05758556, jako odděleného insolvenčního správce dlužníka J. H., zastoupeného Mgr. Petrou Lukšíkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 6, Šermířská 2378/5a, PSČ 169 00, a b/ ALTER EGO H + H s. r. o., se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 1446/53, PSČ 128 00, identifikační číslo osoby 26465396, proti žalovanému P. D., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Bc. Tomášem Hodysem, advokátem, se sídlem v Plzni, Lochotínská 1108/18, PSČ 301 00, za účasti a/ EUROMATIC spol. s r. o., se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 1446/53, PSČ 128 00, identifikační číslo osoby 44848757, b/ Nakladatelství H + H Vyšehradská, s. r. o., se sídlem v Jinočanech, Komenského 236, PSČ 252 25, identifikační číslo osoby 25673220, c/ AVALON – PRAG, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Nový svět 88/23, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 26778513, a d/ J. H., narozeného XY, bytem XY, jako vedlejších účastníků na straně žalobců, o popření pravosti a pořadí pohledávek, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 77 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. H., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 66 INS XY, o námitce vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze a o návrhu na delegaci nutnou, takto:
I. Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jindřich Havlovec, Mgr. Věra Modlitbová, JUDr. Michal Kubín, Mgr. Ivana Mlejnková a JUDr. Petr Vaňous nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 77 ICm XY, 103 VSPH XY (KSPH 66 INS XY). II. Věc vedená u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 77 ICm XY, 103 VSPH XY (KSPH 66 INS XY) se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci.
1. V průběhu odvolacího řízení o odvoláních proti rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen „insolvenční soud“) ze dne 9. listopadu 2020, č. j. KSPH 77 ICm XY, vznesli žalobce b/ a vedlejší účastníci a/, b/ a d/ na straně žalobců (dále též jen „žalobce“ a „vedlejší účastníci“) podáními ze dne 3. srpna 2021 (shodného obsahu) mimo jiné námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze Mgr. Martina Lišky, JUDr. Jiřího Karety, JUDr. Jiřího Goldsteina, Mgr. Tomáše Brauna, Mgr. Ivany Mlejnkové, JUDr. Petra Vaňouse a JUDr. Petera Trebatického, Ph.D., LL.M. a dalšími podáními ze dne 4. srpna 2021 (shodného obsahu) navrhli přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci z důvodu nutnosti.
2. Podáním ze dne 27. září 2021 vznesl žalobce námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Michala Kubína, JUDr. Jindřicha Havlovce, Mgr. Věry Modlitbové a opakovaně Mgr. Ivany Mlejnkové a JUDr. Petra Vaňouse.
3. Důvod podjatosti soudce Mgr. Martina Lišky dovozují žalobce a vedlejší účastníci z toho, že při náhledu do „vlastností dokumentu“ rozsudku insolvenčního soudu ze dne 9. listopadu 2020, č. j. KSPH 77 ICm XY, vydaného soudcem insolvenčního soudu JUDr. Jiřím Krupičkou, Ph.D., bylo zjištěno, že jako autor rozhodnutí je uveden Mgr. Martin Liška a dokument je označen názvem „10 Cmo XY“. Žalobce a vedlejší účastníci mají za to, že rozhodnutí bylo sepsáno nikoli soudcem insolvenčního soudu JUDr. Jiřím Krupičkou, Ph.D., ale soudcem Vrchního soudu v Praze Mgr. Martinem Liškou. Domnívají se tedy, že soudce Mgr. Martin Liška má osobní zájem na výsledku tohoto řízení a lze tak pochybovat o jeho nepodjatosti.
4. Důvod podjatosti soudců JUDr. Jiřího Karety, JUDr. Jiřího Goldsteina, Mgr. Tomáše Brauna, Mgr. Ivany Mlejnkové, JUDr. Petra Vaňouse a JUDr. Petera Trebatického, Ph.D., LL.M. spatřují žalobce a vedlejší účastníci v jejich osobním a profesním spojení s Mgr. Martinem Liškou, jenž působí u Vrchního soudu v Praze od roku 2013 postupně v senátech 102 VSPH (10 Cmo) a 2 VSPH (2 Ko).
5. Důvod podjatosti soudců JUDr. Michala Kubína, JUDr. Jindřicha Havlovce, Mgr. Věry Modlitbové a opakovaně Mgr. Ivany Mlejnkové a JUDr. Petra Vaňouse žalobce spatřuje v tom, že do dnešního dne neučinili žádné kroky ve věci uplatněných námitek podjatosti soudce insolvenčního soudu JUDr. Jiřího Krupičky, Ph.D. a soudců Vrchního soudu v Praze a ve věci návrhu na přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci. Tím budí dojem zainteresovanosti na výsledcích incidenčních sporů žalobce. S ohledem na to, že podle žalobce jsou označení soudci vyloučeni z projednávání věci sp. zn. 103 VSPH XY pro svou podjatost, je splněna také podmínka pro přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci.
6. Podáním ze dne 30. září 2021 doplnil vedlejší účastník d/ návrh na přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci ze dne 4. srpna 2021, přičemž zopakoval, že při otevření „vlastností dokumentu“ rozsudku ze dne 9. listopadu 2020, č. j. KSPH 77 ICm XY, je jako autor uveden soudce Mgr. Martin Liška, přičemž tuto skutečnost ověřoval pomocí programu Microsoft Word. Podáním shodného obsahu doplnil svůj návrh na přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci též žalobce.
7. Soudci soudního oddělení 103 VSPH, jemuž byla věc přidělena k vyřízení (JUDr. Jindřich Havlovec, Mgr. Věra Modlitbová, JUDr. Michal Kubín, Mgr. Ivana Mlejnková a JUDr. Petr Vaňous), a soudci soudních oddělení 101 a 102 VSPH JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Jiří Goldstein, Mgr. Tomáš Braun, Mgr. Martin Liška a JUDr. Peter Trebatický, Ph.D., LL.M. se k námitce podjatosti vyjádřili dne 7. ledna 2022 shodně tak, že nemají žádný vztah k věci ani k účastníkům a není jim známá žádná skutečnost, která by odůvodňovala pochybnost o jejich nepodjatosti.
8. Podle § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
9. Dle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
10. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
11. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (například kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (například jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
12. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
13. Ve světle výše uvedeného Nejvyšší soud uzavírá, že z tvrzení žalobce a vedlejších účastníků ani z obsahu spisu (poměřováno § 14 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.) nelze dovodit žádný důvod, pro nějž by soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jindřich Havlovec, Mgr. Věra Modlitbová, JUDr. Michal Kubín, Mgr. Ivana Mlejnková a JUDr. Petr Vaňous, působící v soudním oddělení 103 VSPH, jemuž byla věc podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze přidělena, byli z rozhodování o odvoláních žalobce a vedlejších účastníků vyloučeni. Z pouhé skutečnosti, že jmenovaní soudci působí na stejném úseku Vrchního soudu v Praze jako soudce Mgr. Martin Liška, jehož se především týkají okolnosti, z nichž žalobce a vedlejší účastníci dovozují (údajnou) podjatost, žádné důvody podjatosti ostatních soudců Vrchního soudu v Praze neplynou. Případná podjatost je totiž výsledkem osobního vztahu soudce k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, proto je tento poměr nutno zjišťovat individuálně u každého soudce zvlášť. Dovozuje-li žalobce dále podjatost jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze z toho, že do dnešního dne neučinili žádné kroky ve věci uplatněných námitek podjatosti, potom zjevně přehlíží, že podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. prosince 2007, sp. zn. 29 Nd 311/2007).
14. Nejvyšší soud proto rozhodl (jako nadřízený soud), že shora uvedení soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve výroku označené věci (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
15. Závěrem Nejvyšší soud dodává, že vznesenou námitkou podjatosti ve vztahu k Mgr. Martinu Liškovi, JUDr. Jiřímu Karetovi, JUDr. Jiřímu Goldsteinovi, Mgr. Tomáši Braunovi a JUDr. Peteru Trebatickému, Ph.D., LL.M. se nezabýval, neboť jmenovaní soudci podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze nemají rozhodovat ve shora označeném řízení.
16. Jelikož příslušný soud (Vrchní soud v Praze) může o věci jednat, neboť jeho soudci nejsou vyloučeni, nevyhověl Nejvyšší soud ani návrhu na delegaci věci (§ 12 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 2. 2022
JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu