MSPH 59 INS 11618/2014 208 ICm 1189/2023 29 ICdo 54/2024-125
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce T. K., proti žalovaným 1/ JUDr. Zdeňce Pechancové, se sídlem ve Zlíně, Štefánikova 3326, PSČ 760 01, jako insolvenční správkyni dlužníka Czech Accounting Services s. r. o., v likvidaci, a 2/ Czech Accounting Services s. r. o., v likvidaci, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 25657631, o určení pravosti nevykonatelné pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 208 ICm 1189/2023, jako incidenční spor v insolvenční věci druhého žalovaného, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 59 INS 11618/2014, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka a JUDr. Alexandra Jiříčková nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 208 ICm 1189/2023, 104 VSPH 118/2024 (MSPH 59 INS 11618/2014).
1. Podáním datovaným 24. ledna 2024 (č. l. 88-96) vznesl žalobce námitku podjatosti soudce Městského soudu v Praze (dále jen „insolvenční soud“) Mgr. Radka Paclíka (dále jen „R. P.“).
2. Věc je vedena u nadřízeného Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 208 ICm 1189/2023, 104 VSPH 118/2024 (MSPH 59 INS 11618/2014).
3. Podáním datovaným 8. března 2024 (č. l. 105 až 119) vznesl žalobce námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky (dále jen „J. Z.“) a JUDr. Alexandry Jiříčkové (dále jen „A. J.“), coby soudců senátu příslušného rozhodnout o námitce podjatosti soudce R. P. (č. l. 48-55). Podstatu (důvody) námitky lze stručně shrnout tak, že označení soudci jej již jednou poškodili projednáním a rozhodnutím (jeho) věci v rozporu se zákonem.
4. J. Z. se k námitce podjatosti vyjádřil 12. března 2024 (č. l. 121) tak, že podjatým se necítí, účastníky ani jejich zástupce osobně nezná, na věci nemá žádný osobní zájem, k žalobci necítí nepřátelský poměr a k výhradám týkajícím se rozhodování odvolacího senátu odkazuje na § 14 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
5. A. J. se k námitce podjatosti vyjádřila 12. března 2024 (č. l. 122) tak, že podjatou se necítí, účastníky ani jejich zástupce osobně nezná, na věci nemá žádný osobní zájem.
6. Podle § 14 o. s. ř. (v aktuálním znění, pro věc rozhodném) soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
7. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
8. Poměřováno kritérii plynoucími z ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. (o případy podle § 14 odst. 2 a 3 o. s. ř. nejde) a ustálenou judikaturou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněné pod číslem 20/2015 Sb. rozh. obč., a nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu), se z podání žalobce ani z obsahu spisu nepodávají žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců. Žalobcovy námitky se zjevně opírají o okolnosti, které spočívají v rozhodování J. Z. a A. J. v jiné žalobcově věci, tedy okolnosti, které nejsou důvodem k vyloučení jmenovaných (§ 14 odst. 4 o. s. ř.). 9. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost [nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení (v poměrech žalobce difamující tvrzení, že J. Z. a A. J. spáchali rozhodováním v jiné jeho věci trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby)], která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce.
10. Nejvyšší soud proto podle § 16 odst. 1 o. s. ř. (jako soud nadřízený) rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze J. Z. a A. J. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování označené věci. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. března 2024
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu