KSPH 64 INS XY 74 ICm XY 29 ICdo 83/2021-392
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce jmt insol, v.o.s., se sídlem v Praze 3, Vinohradská 89/90, identifikační číslo osoby 05276454, jako insolvenčního správce dlužnice J. M., proti žalovanému M. M., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Pavlem Vidurou, advokátem se sídlem v Ostravě, Nádražní 1325/18, za účasti MINING SERVICE LLC, se sídlem Silverside Road 3411, Wilmington, Delaware, Spojené státy americké, reg. č. 4734220, jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalobce, zastoupeného Mgr. Janem Lehovcem, advokátem se sídlem v Praze 3, Velehradská 88/1, o určení neexistence práva odpovídajícího věcnému břemeni, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 74 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice J. M., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 64 INS XY, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. června 2021, č. j. 74 ICm XY, 102 VSPH XY (KSPH 64 INS XY), takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze označenému v záhlaví podal žalovaný dovolání, které posléze podáním datovaným dne 19. července 2022 (doručeným Nejvyššímu soudu dne 25. července 2022) vzal v plném rozsahu zpět.
2. Nejvyšší soud na základě zpětvzetí dovolání zastavil dovolací řízení podle ustanovení § 243c odst. 3 věty druhé ve spojení s § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)
3. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). 4. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku (22. června 2021) je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. bod 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 8. 2022
Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dne 20. července 2021 dovolání, domáhaje se zrušení napadeného rozsudku, jakož i rozsudku insolvenčního soudu, a vrácení věci insolvenčnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. V dovolání a jeho doplnění ze dne 13. srpna 2021 dále navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost, případně právní moc dovoláním napadeného rozsudku, jakož i vykonatelnost, případně právní moc rozsudku insolvenčního soudu, s odůvodněním, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces a právo na vlastnictví majetku. Výkon napadeného rozsudku povede podle dovolatele ke zpeněžení nemovitostí v insolvenčním řízení coby nezatížených věcným břemenem, čímž by bylo jeho právo „vážně a nenávratně ohroženo“. Dovolatel v dalším podání ze dne 24. srpna 2021 poukázal na skutečnost, že mu bylo dne 23. srpna 2021 doručeno oznámení Katastrálního úřad pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště XY, ze dne 13. srpna 2021, o zahájení řízení o povolení vkladu zániku věcného břemene vedené pod sp. zn. V-13007/2021-209, s tím, že lhůta, ve které katastrální úřad vklad zániku věcného břemene „nesmí povolit“, skončí dne 2. září 2021.
4. Vedlejší účastník na straně žalobce ve svém vyjádření ze dne 6. září 2021 navrhl dovolání odmítnout s tím, že podmínky pro odklad vykonatelnosti nebo právní moci dovoláním napadeného rozsudku nejsou dány; žalovaný s dlužnicí mají za cíl „zmařit nebo alespoň oddálit“ zpeněžení nemovitostí, když v jiném incidenčním sporu projednávaném v rámci téhož insolvenčního řízení žalovaný tvrdí, že odvolal dar („rozvázal“ darovací smlouvu, kterou bylo zároveň zřízeno věcné břemeno).
5. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění (srov. bod 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
6. Podle ustanovení § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
7. Z citovaného ustanovení v prvé řadě vyplývá, že dovolací soud může odložit vykonatelnost a právní moc rozhodnutí odvolacího soudu, proti kterému směřuje dovolání, nikoliv vykonatelnost a právní moc rozhodnutí insolvenčního soudu. Dovolatel se proto nemůže úspěšně domáhat odkladu vykonatelnosti a právní moci rozsudku insolvenčního soudu.
8. V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2019, pod číslem 5, Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci. Odtud plyne, že návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku je zjevně bezdůvodný, jelikož předmětný rozsudek má povahu rozsudku o určení, jenž se nevykonává. Nejvyšší soud proto návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti bez dalšího zamítl.
9. V R 144/2018 Nejvyšší soud dále doplnil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.
10. Nejvyšší soud – přihlížeje k argumentaci dovolatele a k aktuálnímu průběhu řízení o povolení vkladu zániku práva zániku věcného břemene vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště XY – dospěl k závěru, podle něhož jsou splněny předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozsudku, jak byly formulovány v R 144/2018.
11. Nejvyšší soud proto odložil právní moc napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Poučení:Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 10. 2021
JUDr. Petr Gemmel předseda senátu