Nejvyšší soud Usnesení občanské

29 ICdo 98/2019

ze dne 2019-09-30
ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.98.2019.1

KSCB 41 INS 18021/2016 39 ICm 2837/2017 29 ICdo 98/2019-270

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce ČEKO IMPORT a. s., se sídlem v Broumově, Klášterní 3, PSČ 550 01, identifikační číslo osoby 25284924, zastoupeného JUDr. Ing. Radanem Tesařem, advokátem, se sídlem v Praze, Chodská 1366/9, PSČ 120 00, proti žalovanému Finančnímu úřadu pro Jihočeský kraj, se sídlem v Českých Budějovicích, Mánesova 1803/3a, PSČ 371 87, identifikační číslo osoby 72080043, za účasti ELEKTRA PV, s. r. o., se sídlem v Českých Budějovicích, Vrbenská 197/23, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 48202550, zastoupeného JUDr. Mgr. Petrou Novákovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem v Praze, Chodská 1366/9, PSČ 120 00, jako vedlejšího účastníka na straně žalobce, o popření pohledávky věřitelem, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 39 ICm 2837/2017, jako incidenční spor v insolvenční věci vedlejšího účastníka, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 41 INS 18021/2016, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. dubna 2019, č. j. 39 ICm 2837/2017, 104 VSPH 74/2019-257 (KSCB 41 INS 18021/2016), takto:

Dovolání se odmítá.

Rozsudkem ze dne 12. září 2018, č. j. 39 ICm 2837/2017-211, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) zamítl návrh na určení, že žalobcem (ČEKO IMPORT a. s.) popřené pohledávky žalovaného (Finančního úřadu pro Jihočeský kraj) č. 2 až 18 podle přihlášky č. P4 v insolvenčním řízení dlužníka ELEKTRA PV, s. r. o., vedeném u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSCB 41 INS 18021/2016, v celkové výši 78 288 910,69 Kč, nejsou po právu co do pravosti, výše a pořadí (bod I. výroku), zamítl návrh na určení, že žalobcem popřené pohledávky žalovaného č. 1 až 4 podle přihlášky č. P156 v insolvenčním řízení dlužníka v celkové výši 663 869 Kč nejsou po právu co do pravosti a výše (bod II. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod III. výroku).

Proti rozsudku insolvenčního soudu podal žalobce dne 26. listopadu 2018 odvolání.

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze podle § 110 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), odvolací řízení přerušil, neboť účastníci shodně navrhli přerušení řízení a přerušení tohoto řízení se podle mínění odvolacího soudu nepříčí účelu řízení. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Dovoláním – jakožto mimořádným opravným prostředkem – lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu tehdy, připouští-li to zákon (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).

Přípustnost dovolání vymezují ustanovení § 237 až § 238a o. s. ř. Podané dovolání není přípustné ani podle § 237 o. s. ř., neboť nesměřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se končí odvolací řízení, ani podle § 238a o. s. ř., neboť napadené usnesení není usnesením odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a o. s. ř.), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) nebo o záměně účastníka (§ 92 odst. 2 o. s. ř.).

Přípustnost dovolání přitom nezakládá ani nesprávné poučení poskytnuté odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07).

Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl jako nepřípustné.

Pouze pro úplnost Nejvyšší soud poznamenává, že incidenční spory zpravidla nelze přerušit podle § 110 o. s. ř., neboť takové přerušení by se příčilo účelu řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2019, sen. zn. 29 ICdo 109/2017).

K absenci výroku o nákladech dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 9. 2019

Mgr. Milan Polášek předseda senátu