29 Nd 112/2022-137
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce VENDORA Invest SE, se sídlem v Praze 6, Bělohorská 688/165, PSČ 169 00, identifikační číslo osoby 02619113, zastoupeného JUDr. Ivanem Peclem, advokátem, se sídlem v Brně, Zábrdovická 15/16, PSČ 615 00, proti žalovaným 1/ J. K., narozenému XY, bytem XY, 2/ F. H., narozenému XY, bytem XY, 3/ R. H., narozenému XY, zemřelému 5. září 2020, naposledy bytem XY, 4/ V. D., narozenému XY, bytem XY, 5/ F. P., narozenému XY, bytem XY, 6/ J. Č., narozenému XY, bytem XY, 7/ P. H., narozenému XY, bytem XY, 8/ F. G., narozenému XY, bytem XY, žalovaní 1/, 2/, 4/, 5/, 6/, 7/ a 8/ zastoupeni Mgr. Ing. Martinem Černým, advokátem, se sídlem v Praze 2, Chodská 1281/30, PSČ 120 00, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 73 C 75/2020, o návrhu žalovaných 1/, 2/, 4/, 5/, 6/, 7/ a 8/ na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 73 C 75/2020 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 6.
1. Žalobou podanou dne 24. dubna 2020 u Městského soudu v Brně se žalobce (VENDORA Invest SE) domáhá po žalovaných (1/ J. K., 2/ F. H., 3/ R. H., 4/ V. D., 5/ F. P., 6/ J. Č., 7/ P. H. a 8/ F. G.) zaplacení částky 300 000 Kč z titulu náhrady škody.
2. Podáním ze dne 11. září 2020 (č. l. 74) a doplněným dne 8. dubna 2021 (č. l. 89) žalovaní 1/, 2/, 4/, 5/, 6/, 7/ a 8/ navrhli, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Návrh odůvodnili tím, že v obvodu uvedeného soudu má sídlo žalobce, společný právní zástupce sedmi žalovaných, jakož i dva ze sedmi žalovaných a z důvodu procesní ekonomie je tudíž vhodné věc projednat v obvodu navrhovaného soudu.
3. Žalobce se k návrhu na přikázání věci vyjádřil nesouhlasně (č. l. 98), maje za to, že pro tento postup nejsou dány důvody, když v obvodu Městského soudu v Brně došlo ke skutečnosti zakládající právo na náhradu škody. Zdůrazňuje, že s ohledem na ustanovení § 87 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), je na žalobci, zda podá žalobu u obecného soudu žalovaného anebo u soudu, kde místní příslušnost soudu zakládá jedna z taxativně vymezených skutečností. Dále uvádí, že v obvodu Městského soudu v Brně mají bydliště dva z žalovaných a navržený svědek.
4. Podle ustanovení § 12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
5. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený okresnímu soudu, u nějž je věc vedena, i obvodnímu soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.
6. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně.
7. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
8. Skutečnosti uváděné žalovanými 1/, 2/, 4/, 5/, 6/, 7/ a 8/ v návrhu na přikázání věci jinému soudu prvního stupně přitom Nejvyšší soud neshledal natolik závažnými, aby byly způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy.
9. Obecně platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013). Uvedené platí tím spíše v případě, kdy žalobce s navrhovaným přikázáním věci nesouhlasí a dva z žalovaných mají bydliště v Brně. Za této situace tak nelze usuzovat, že hospodárnější a rychlejší nebo po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější by bylo projednání věci jiným než příslušným okresním soudem.
10. Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 6 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 2. 2022
JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu