29 Nd 195/2025-236
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Tomáše Zadražila v exekuční věci oprávněného HORIZONT FINANCE, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 64612619, proti povinné L. P., zastoupené Mgr. Petrem Škopkem, advokátem, se sídlem v Rakovníku, Dukelských hrdinů 59, PSČ 269 01, pro vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 6 EXE 3161/2023, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Gabriela Kučerová, Mgr. Jiří Čurda a Mgr. Michal Výtisk nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. Nco 16/2025.
1. Povinná (L. P.) podala dne 29. února 2024 odvolání proti usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 9. února 2024, č. j. 6 EXE 3161/2023-76, kterým okresní soud zamítl její návrh na zastavení exekuce (bod I. výroku) a na odklad exekuce (bod II. výroku). Odvolací řízení je vedeno u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 18 Co 36/2025.
2. Podáním ze dne 1. ledna 2025 (č. l. 179) odvolatelka namítla podjatost všech soudců Krajského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze. Míní, že soudci obou soudů nemohou ve věci rozhodovat, neboť u Krajského soudu v Praze je vedeno insolvenční řízení na majetek odvolatelky a Vrchní soud v Praze je odvolacím insolvenčním soudem; podle mínění odvolatelky tak žádný soudce těchto soudů nemůže z důvodu kolegiality rozhodovat nestranně a objektivně.
3. Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze má věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 16/2025 (rozhodování o námitce podjatosti vůči soudcům Krajského soudu v Praze) projednat a rozhodnout senát 3 Cmo (3 Co), v němž působí soudci JUDr. Gabriela Kučerová, Mgr. Jiří Čurda a Mgr. Michal Výtisk.
4. Všichni jmenovaní soudci shodně uvedli, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí předmětné věci, a že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům.
5. Podle ustanovení § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
6. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
7. Ke kritériím, z nichž může vyplývat soudcův poměr k věci, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“). „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sb. rozh. obč.
8. Ve světle takto vymezených kritérií Nejvyšší soud uzavírá, že odvolatelka ve vznesené námitce podjatosti nevymezila žádný konkrétní důvod podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, jenž by splňoval výše popsané. Důvodem pro vyloučení soudce výslovně nejsou okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 14 odst. 4 o. s. ř.); tím méně pak může být důvodem pro vyloučení soudce paušální nezdůvodněné tvrzení o nestrannosti soudce kvůli tomu, že jiný soudce téhož soudu rozhoduje v jiném řízení, jehož účastníkem je odvolatelka.
9. Nejvyšší soud proto jako soud nadřízený (§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř.) rozhodl, že členové rozhodujícího senátu 3 Cmo (3 Co) Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci. Nejvyšší soud naopak nerozhodoval o námitce podjatosti vůči (všem) ostatním soudcům Vrchního soudu v Praze (kteří se na rozhodování věci nepodílejí), když v tomto směru jde zjevně o projev procesní obstrukce, který nepožívá právní ochrany a v řízení se k němu z toho důvodu nepřihlíží (§ 2, § 6 a § 41a odst. 3 o. s. ř.).
10. Pro řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 5. 2025
Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu