29 Nd 26/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně PhDr. H. P., proti žalované České republice – Nejvyššímu soudu České republiky, se sídlem v Brně, Burešova 571/20, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 48510190, o splnění poučovací povinnosti, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 50 C 254/2015, o určení věcné příslušnosti, takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 50 C 254/2015 jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy.
Žalobkyně se podáním ze dne 2. listopadu 2015 domáhá, aby Městský soud v Brně uložil žalované povinnost „v dovolacích řízeních u ní vedených ve věcech žalobkyně poučit před vydáním rozhodnutí žalobkyni podle ustanovení § 15a o. s. ř. o možnosti vznesení námitky podjatosti proti konkrétním soudcům Nejvyššího soudu ČR a sdělit žalobkyni jména těchto konkrétních soudců rozhodujících každou jednotlivou věc žalobkyně vedenou u Nejvyššího soudu ČR“. Městský soud v Brně předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti podle § 104a odst. 2 o.
s. ř. s tím, že podání žalobkyně nepovažuje za návrh na zahájení řízení podle části třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), k jehož projednání a rozhodnutí by byl věcně příslušný, nýbrž za podání týkající se dovolacích řízení, v nichž žalobkyně vystupuje jako účastník řízení. Žalobkyně s důvody, na jejichž základě Městský soud v Brně usuzuje na nedostatek své věcné příslušnosti, nesouhlasí, zdůrazňujíc, že v podání ze dne 2. listopadu 2015 jasně projevila vůli podat návrh na zahájení řízení podle ustanovení § 79 o.
s. ř.
Podle ustanovení § 104a o. s. ř. věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení (odstavec 1). Má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu.
Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný (odstavec 2). Z podání žalobkyně ze dne 2. listopadu 2015 je podle přesvědčení Nejvyššího soudu zřejmé, že podle jeho obsahu (srov. § 41 odst. 2 o. s. ř.) jde o žalobu podle části třetí občanského soudního řádu, jíž se žalobkyně domáhá uložení (v žalobě blíže specifikované) povinnosti žalované.
K projednání a rozhodnutí takové žaloby jsou pak v prvním stupni příslušné (jelikož není stanoveno jinak) okresní soudy (viz § 9 odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto podle ustanovení § 104a odst. 2 o. s. ř. rozhodl o věcné příslušnosti tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. května 2016
JUDr. Jiří Z a v á z a l předseda senátu