29 Nd 3/2025
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Tomáše Zadražila v právní věci navrhovatelky Mgr. Ing. Ivany Zálešákové, se sídlem v Bruntále, Náměstí Míru 67/4, PSČ 792 01, jako insolvenční správkyně dlužníka R. M., o zpeněžení majetkové podstaty dlužníka v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu, vedené u soudního exekutora JUDr. Jana Bohutínského, Exekutorský úřad Trutnov, pod sp. zn. 158 ED 13/21, o dovolání dražitelky M. L., zastoupené Mgr. Michaelem Šatylovem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Betlémské náměstí 251/2, PSČ 110 00, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. října 2024, č. j. 10 Co 246/2022-492, o návrhu dovolatelky na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh na odklad právní moci usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. října 2024, č. j. 10 Co 246/2022-492, se zamítá.
1. Usnesením ze dne 6. září 2022, č. j. 158 ED 13/21-44, soudní exekutor JUDr. Jan Bohutínský, Exekutorský úřad Trutnov:
[1] Udělil vydražiteli (MALTOP - EKO s. r. o.), který učinil nejvyšší podání ve výši 9.200.000 Kč, příklep k označeným nemovitým věcem vlastněným dlužníkem (R. M.) [bod I. výroku].
[2] Určil vydražiteli lhůtu k zaplacení nejvyššího podání do 2 měsíců od právní moci usnesení, s tím, že na nejvyšší podání byla započítána vydražitelem složená jistota ve výši 300.000 Kč (bod II. výroku).
[3] Uložil dlužníku, aby nemovitosti vyklidil do 15 dnů od právní moci usnesení nebo doplacení nejvyššího podání (nastalo-li později) [bod III. výroku].
[4] Informoval o tom, že nejde-li o osoby uvedené v § 336h odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), může každý do 15 dnů od zveřejnění usnesení písemně navrhnout, že vydražené nemovité věci chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání (předražek). Současně vymezil, jaké náležitosti musí mít takový návrh a minimální předražek vyčíslil částkou 11.500.000 Kč (bod IV. výroku).
[5] Rozhodl o vrácení složené dražební jistoty neúspěšným dražitelům (bod V. výroku).
2. K odvolání dražitelky M. L. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne
2. října 2024, č. j. 10 Co 246/2022-492:
[1] Potvrdil usnesení soudního exekutora (první výrok).
[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podala dražitelka dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jakož i argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na dovolacím soudem vyřešené právní otázce procesního práva, která má být dovolacím soudem posouzena jinak.
4. Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil v tom duchu, že příklep se neuděluje.
5. V mezích uplatněného dovolacího důvodu shrnula dovolatelka namítané vady dražby tak, že: [1] Soudní exekutor v dražbě podle § 286 odst. 1 písm. d/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), není nadán pravomocí k vydání autoritativního rozhodnutí, a tudíž ani (k vydání) usnesení o příklepu (usnesení je nicotným právním aktem). [2] Nebyl uveden skutečný stav dražených nemovitostí co do popisu jejich reálného stavebně-technického stavu a umístění movitých věcí v nich. [3] Nebylo uvedeno, že nemovitosti užívá osoba odlišná od dlužníka, která v nich má velké množství svých věcí. [4] Nemovitosti nebyly oceněny znaleckým posudkem, jak vyžadoval zajištěný věřitel a jak insolvenční správkyni ukládá insolvenční zákon. [5] Povinnost nemovitosti vyklidit byla dlužníku uložena nezákonně, v rozporu s insolvenčním zákonem. [6] Dražba byla provedena v rozporu s pokynem zajištěného věřitele. [7] Dražba byla provedena na základě neúčinné smlouvy o provedení dražby (smlouvu neschválil insolvenční soud ani zajištěný věřitel).
6. Současně dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud odložil právní moc prvního výroku usnesení odvolacího soudu. Tento návrh odůvodnila tím, že právní moc napadeného usnesení umožňuje nezákonné pokračování (vedení) exekucí a vydražitel může prokazovat vlastnické právo k nemovitostem.
7. Vydražitel žaluje dovolatelku o náhradu za užívání nemovitostí a současně po ní požaduje jejich vyklizení (v označených řízeních vedených u Okresního soudu v Chomutově). Nebude-li odložena právní moc dovoláním napadeného usnesení, řízení mohou pokračovat, čímž je dovolatelka ohrožena na svých právech. V rámci exekuce vedené vůči dlužníku jsou přitom zajištěny věci dovolatelky vyklizené z nemovitostí. Právní mocí napadeného rozhodnutí tedy dovolatelka ztrácí základní možnosti obrany. Přitom: [1] Dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné. [2] Negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů dovolatelky nemohou být sistovány odkladem jeho vykonatelnosti, neboť napadené usnesení neukládá vykonatelnou povinnost. [3] Dovolatelka je výše popsaným způsobem závažně ohrožena na svých právech. [4] Podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a napadené rozhodnutí bude změněno. [5] Odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů žádné třetí osoby).
8. Pro dovolací řízení, a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí, je rozhodný občanský soudní řád v aktuální znění.
9. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit (…) b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
10. V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sb. rozh. obč., Nejvyšší soud shrnul předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Poměřováno tam stanovenými kritérii neshledává Nejvyšší soud předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí; proto tento návrh zamítl.
11. Lze doplnit, že v rámci úvahy o důvodech pro odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelka – ač v postavení dražitelky – nevystupuje v daném řízení jako osoba konkurující vydražiteli v zájmu nemovitosti vydražit, nýbrž (poměřováno dovolacími argumenty) jako osoba, která se snaží dražbě nemovitostí zabránit.
12. Závažné ohrožení svých práv pojí dovolatelka argumentačně především s výrokem, jímž soudní exekutor uložil dlužníku nemovitosti vyklidit, což je ale výrok, jenž subjektivně nezasáhl do procesních práv dovolatelky v daném řízení (nešlo o povinnost uloženou dovolatelce) a jehož účinky lze nadto sistovat (oproti mínění dovolatelky) odkladem vykonatelnosti (vykonává se).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. ledna 2025
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu