Nejvyšší soud Usnesení občanské

29 Nd 318/2007

ze dne 2007-11-29
ECLI:CZ:NS:2007:29.ND.318.2007.1

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

29 Nd 318/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobce J. Š., proti žalované České republice - Ministerstvu práce a sociálních věcí, o odškodnění pracovního úrazu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 16 C 124/2005, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti,

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod. sp. zn. 16 C 124/2005 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.

Ve výše označené právní věci - odkazuje na ustanovení § 12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) - podal žalobce návrh na přikázání věci ve výroku označenému soudu, a to s poukazem na finanční poměry a zdravotní stav.

Žalovaná, poučena podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., se k návrhu na delegaci vhodnou nevyjádřila.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnosti soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).

Žalobcem uváděné argumenty postup podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. neodůvodňují, když nejsou způsobilé prolomit zásadu vyjádřenou v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práva a svobod, dle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. V projednávané věci totiž nelze přehlédnout, že mezi účastníky je sporná otázka pasivní věcné legitimace žalované, přičemž ani z návrhu na delegaci vhodnou, ani z obsahu spisu nelze dovodit, že by věc byla jiným než místně příslušným soudem projednána a rozhodnuta hospodárněji a rychleji.

Nejvyšší soud proto věc jinému soudu z důvodu vhodnosti nepřikázal

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. listopadu 2007

JUDr. Petr G e m m e l , v. r.

předseda senátu