29 Nd 335/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Gemmela v konkursní věci
úpadce J. K., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o
odvolání úpadce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. srpna 2012,
č. j. 52 K 92/97-8389, o návrhu úpadce na vyloučení soudců Vrchního soudu v
Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., JUDr.
František Kučera, JUDr. Iva Novotná, Mgr. Luboš Dörfl, JUDr. Jiří Kareta, JUDr.
Jiří Goldstein, Mgr. Tomáš Braun a Mgr. Martin Liška nejsou vyloučeni z
projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 1 Ko 43/2013.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. srpna 2012, č. j. 52 K 92/97-8389,
rozhodl o návrhu úpadce na zproštění správkyně konkursní podstaty funkce a o
návrhu úpadce na uložení povinnosti správkyni. Proti usnesení soudu prvního stupně podal J. K. odvolání, jež je vedeno u
Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Ko 43/2013. Podáním ze dne 17. října 2013
uplatnil námitku „podjatosti Vrchního soudu v Praze pro zjevně nepřátelský
poměr“ vůči jeho osobě. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též
jen „o. s. ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich
zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu
vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc
u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání
(odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni
také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali
(odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které
spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v
jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4). Ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo
přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců
Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému
soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z
projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu
brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněném
pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k
věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané
věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem
řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by
mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak
mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy
soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání
(např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v
důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu
deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův
poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především
příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním
případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde. Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze má věc vedenou u tohoto soudu pod
sp. zn.
1 Ko 43/2013 projednat a rozhodnout senát 1 Ko (složený ze soudců JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., JUDr. František Kučera, JUDr. Iva Novotná, Mgr. Luboš Dörfl), popřípadě zastupující senát 2 Ko (složený ze soudců JUDr. Jiří
Kareta, JUDr. Jiří Goldstein, Mgr. Tomáš Braun a Mgr. Martin Liška). Všichni jmenovaní soudci ve vyjádření k námitce podjatosti (§ 15bodst. 1 o. s. ř.) shodně uvedli, že se necítí být jakkoliv podjatí ve vztahu k věci, k
účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, že jim účastníci a jejich zástupci
nejsou osobně známí a že na věci nemají jakýkoliv osobní zájem. V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné
dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti ve výroku uvedených soudců
Vrchního soudu v Praze. Tito soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich
zástupcům – jak vyplývá z jejich vyjádření – žádný z hlediska § 14 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z
projednávání a rozhodnutí předmětné odvolací věci. Důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti pak není ani zcela obecné tvrzení
J. K. o „nepřátelském poměru vůči jeho osobě“, ani námitky založené na tvrzeném
nedodržení rozvrhu práce (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 29/2012, uveřejněného v časopise Soudní judikatura
číslo 10, ročník 2012, pod číslem 142). Nejvyšší soud proto rozhodl, že označení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou
vyloučeni z projednání a rozhodnutí dané věci.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. prosince 2013
JUDr. Petr Š u k
předseda senátu