29 Nd 457/2025-144
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Tomáše Zadražila v právní věci žalobců a/ J. F., a b/ E. F., proti žalovaným 1/ L. Č., 2/ I. M., a 3/ J. V., o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 4 Nc 1400/2025, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Iva Horáková, JUDr. Ladislav Derka a JUDr. Eva Hodanová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 41/2025.
1. Žalobci (a/ J. F. a b/ E. F.) podali [podáním ze dne 13. května 2025 (č. l. 78) doplněným podáním ze dne 15. května 2025 (č. l. 103)] odvolání proti usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 23. dubna 2025, č. j. 4 Nc 1400/2025-76, kterým vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí. Odvolací řízení je vedeno u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 23 Co 172/2025.
2. Podáním datovaným 26. května 2025 (č. l. 114) doplněným podáním ze dne 24. června 2025 (č. l. 121) namítl žalobce a/ (mimo jiné) podjatost všech soudců Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích a všech soudců Vrchního soudu v Praze. Míní, že všichni soudci Vrchního soudu v Praze jsou „vyřazeni z rozhodování“, neboť budou „přímo zainteresování na výsledku“ za účelem „krytí“ soudců Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích. Uvedené vede k jejich „spolupachatelství na zvlášť závažné trestné činnosti“ do doby, než bude „zajištěn konkrétní pachatel“, což policie „nikdy neudělá“. Podjatost soudců žalobce a/ konkrétně shledává v tom, že zabránili „vydání kopií zfalšovaných znění 4 návrhů na zajištění důkazu ze dne 8. 4. 2018, 17. 6. 2018 a 7. 7. 2018“; tyto „padělky“ byly ze soudního spisu „ukradeny“, protože „soudci Okresního soudu v Ústí nad Orlicí vykradli a zfalšovali soudní spis“ sp. zn. 9 C 34/2011.
3. Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze má věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 41/2025 (rozhodování o námitce podjatosti vůči soudcům Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích v řízení sp. zn. 23 Co 172/2025) projednat a rozhodnout senát 5 Cmo, v němž působí soudci JUDr. Iva Horáková, JUDr. Ladislav Derka a JUDr. Eva Hodanová.
4. Všichni jmenovaní soudci shodně uvedli, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí předmětné věci, a že nemají žádný vztah k věci a k účastníkům řízení.
5. Podle ustanovení § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
6. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
7. Ke kritériím, z nichž může vyplývat soudcův poměr k věci, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“). „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sb. rozh. obč.
8. Ve světle takto vymezených kritérií Nejvyšší soud uzavírá, že žalobce a/ ve vznesené námitce podjatosti nevymezil žádný konkrétní důvod podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, jenž by splňoval výše popsané. Důvodem k vyloučení soudce výslovně nemohou být okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování v jiných věcech (byť ve věcech téhož účastníka); hodnocení předchozí rozhodovací činnosti Vrchního soudu v Praze jako „spolupachatelství na zvlášť závažné trestné činnosti“ jsou proto bez právního významu a difamující tvrzení o „krytí“ jiných soudců spekulativní a ničím nepodložená.
9. Nejvyšší soud proto jako soud nadřízený (§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř.) rozhodl, že členové rozhodujícího senátu 5 Cmo Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci. Nejvyšší soud naopak nerozhodoval o námitce podjatosti vůči (všem) ostatním soudcům Vrchního soudu v Praze (kteří se na rozhodování věci nepodílejí), když v tomto směru jde zjevně o projev procesní obstrukce, který nepožívá právní ochrany a v řízení se k němu z toho důvodu nepřihlíží (§ 2, § 6 a § 41a odst. 3 o. s. ř.).
10. Pro řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 9. 2025
Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu