29 Nd 458/2024-83
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Tomáše Zadražila ve věci pozůstalosti po P. Š., vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 20 D 851/2024, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 20 D 851/2024 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno-venkov.
Okresní soud v Ústí nad Orlicí usnesením ze dne 25. července 2024, č. j. 20 D 851/2024-7, zahájil řízení ve věci pozůstalosti po zůstaviteli P. Š. (výrok I.) a pověřil provedením úkonů v tomto řízení jako soudní komisařku Mgr. Martinu Suchodolovou, se sídlem v Letohradu, Václavské náměstí 76 (výrok II.). Podáním ze dne 11. září 2024 požádali dědicové (pozůstalá manželka H. Š., pozůstalý syn M. Š., a pozůstalá dcera P. P.), aby „dědická věc“ byla přikázána Okresnímu soudu Brno-venkov. Uvedli, že na adrese XY (v obvodu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí) měl pozůstalý pouze formální bydliště; na této adrese se nezdržoval a nebydlel. Trvale bydlel a zdržoval se na adrese XY, kde spolu s pozůstalou manželkou vlastnil i rodinný dům. Všichni dědicové mají „pobyt, bydliště i zaměstnání v XY; z časového i ekonomického hlediska je v jejich zájmu vyřízení pozůstalosti v dosahu jejich bydliště.
Podáním ze dne 12. září 2024 pozůstalá manželka doplnila „žádost o delegaci řízení“ o tvrzení, že utrpěla v krátké době dva úrazy.
Podle § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3). Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu Brno-venkov z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně podle § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
V dané věci jsou naplněny předpoklady pro to, aby Okresním soudem Brno-venkov byla věc projednána rychleji a hospodárněji, když v obvodu tohoto soudu se zemřelý fakticky zdržoval, nachází se zde bydliště dědiců a majetek (jeho část) zůstavitele.
Nejvyšší soud proto přikázal věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 20 D 851/2024 k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno-venkov (§ 12 odst. 2 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 11. 2024
JUDr. Petr Gemmel předseda senátu