29 Nd 6/2026-64
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce CETA - Centrum ekonomických a tržních analýz, z. ú., se sídlem v Praze 1, Jungmannova 26/15, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 29417198, proti žalovanému Institutu liberálních studií, z. ú., se sídlem v Praze 6, Velflíkova 1431/10, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 09324194, zastoupenému JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Lublaňská 673/24, PSČ 120 00, o zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 118 C 20/2024, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 118 C 20/2024 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 6.
1. Žalobou ze dne 19. listopadu 2024 se žalobce (CETA - Centrum ekonomických a tržních analýz, z. ú.) domáhá po žalovaném (Institutu liberálních studií, z. ú.) zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Řízení je u Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí vedeno pod sp. zn. 118 C 20/2024.
2. Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí žalobou uplatněnému nároku vyhověl platebním rozkazem ze dne 3. března 2025, proti němuž podal žalovaný odpor. Ve vyjádření k žalobě ze dne 7. dubna 2025 žalovaný uvedl, že nesouhlasí s žalobou uplatněným nárokem a v plném rozsahu jej popírá.
3. S ohledem na povahu věci a předmět sporu Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí usnesením ze dne 15. května 2025, č. j. 118 C 20/2024-39, nařídil účastníkům řízení setkání s mediátorem, jehož cílem bylo odstranit vzájemné rozpory. Z tohoto důvodu bylo řízení na tři měsíce přerušeno. Protože mediace nevedla ke smírnému vyřešení sporu, soud dne 1. prosince 2025 rozhodl o pokračování v řízení.
4. Podáním ze dne 10. listopadu 2025 žalovaný navrhl, aby v záhlaví označená věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Důvody k takovému postupu přitom spatřoval v tom, že po změně sídla žalovaného jsou sídla obou účastníků v Praze, tedy poměrně vzdálené „od místně příslušného soudu na začátku řízení.“
5. V podání ze dne 27. listopadu 2025 žalobce vyslovil nesouhlas s přikázáním věci Obvodnímu soudu pro Prahu 6 s tím, že návrh žalovaného považuje za další účelový krok směřující k prodlužování řízení. Uvedl, že změna sídla žalovaného nepředstavuje z hlediska zásady perpetuatio fori důvod ke změně příslušnosti soudu. Přenesení příslušnosti podle něj není vhodné ani z hlediska hospodárnosti řízení, neboť Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí je již s věcí detailně obeznámen. Změna soudu by tak naopak vedla k dalším průtahům a ke vzniku dodatečných nákladů na straně soudu, kterému by měla být věc přikázána. V neposlední řadě žalovaný poukázal rovněž na to, že sídlo kterékoli ze stran se může v průběhu řízení kdykoli změnit.
6. Dne 6. ledna 2026 předložil Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu žalovaného na delegaci z důvodu vhodnosti.
7. Podle § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) může být věc jinému soudu přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušenému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
8. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.) Okresnímu soudu ve Vsetíně - pobočce ve Valašském Meziříčí, u nějž je vedeno řízení, i Obvodnímu soudu pro Prahu 6, jemuž má být věc přikázána, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř.
9. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně.
10. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
11. Obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků nemá bydliště (sídlo) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, takže musí překonat mezi místem bydliště (sídlem) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či kdy cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti přesvědčivě odůvodnit. K tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013.
12. Okolnosti, kterými žalovaný odůvodňuje návrh na přikázání věci, nejsou natolik zásadní, aby v nich bylo možno spatřovat důvod k přikázání věci z důvodu vhodnosti, a to i s přihlédnutím k nesouhlasu žalobce a poukazu žalobce na skutečnosti, jež podporují dodržení zásady, podle které má věc projednat soud, jehož příslušnost byla určena podle stavu ke dni podání žaloby.
13. V posuzované věci jsou úvahy o restriktivním přístupu k institutu přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti dále posíleny tím, že Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí ve věci již provedl řadu úkonů (především vydal platební rozkaz, usnesení o nařízení setkání s mediátorem a o přerušení řízení a usnesení o pokračování řízení).
14. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu žalovaného na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 6 nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 1. 2026
Mgr. Milan Polášek předseda senátu