29 Nd 99/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce PPF B1 B. V., soukromé společnosti s ručením omezeným, se sídlem Strawinskylaan 933, WTC Twr B, 1077XX Amsterdam, Nizozemské království, registrační číslo 34192873, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem, se sídlem v Brně – Stránicích, Havlíčkova 127/13, PSČ 602 00, proti žalovanému M. J., o zaplacení částky 31.046,06 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 13.019,52 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 214 C 44/2010, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 214 C 44/2010 projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Orlicí.
Žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 10. března 2010 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 31.046,06 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 13.019,52 Kč, a to na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. 5103163506 ze dne 3. dubna 2001.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 7. ledna 2014, č. j. 214 C 44/2010-71, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne v souladu s § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Jde v pořadí o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 105 odst. 2 o. s. ř., když jeho předchozí usnesení ze dne 14. června 2012, č. j. 214 C 44/2010-32, kterým vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí jako soudu místně příslušnému, Krajský soud v Brně usnesením ze dne 17.
května 2013, č. j. 28 Co 426/2012-55, k odvolání žalobce zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, ztotožňuje se s argumentací i závěrem soudu prvního stupně, podle něhož je prorogační doložka v obchodních podmínkách spotřebitelské smlouvy absolutně neplatná pro rozpor se zákonem (§ 55 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku), vytýkaje mu však nedostatečná zjištění odůvodňující postoupení věci Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoby bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
Podle § 86 odst. 1 o. s. ř. jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště. Z obsahu spisu vyplývá, že bydliště žalovaného ke dni podání žaloby není známo, nebylo zjištěno, kde se zdržuje, a přes šetření Městského soudu v Brně nelze zjistit ani podmínky pro určení místní příslušnosti dle § 86 odst. 1 o. s. ř. Nejvyšší soud proto s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení vyjádřené v ustanovení § 6 o. s. ř. určil, že místně příslušným pro projednání a rozhodnutí výše označené věci je Okresní soud v Ústí nad Orlicí, v jehož obvodu se nachází adresa trvalého pobytu žalovaného i adresa, kterou žalobce uvedl v žalobě jako doručovací adresu žalovaného (L., H.). K soudu, u něhož bylo řízení zahájeno, žádný vztah žalovaného zjištěn nebyl, neboť ten byl určen pouze dohodou o prorogaci.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. června 2014
Mgr. Milan Polášek předseda senátu