Zastavení dovolacího řízení pro neodstranění nedostatku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení přichází vzhledem k ustanovení § 10 odst. 3 a 5 zákona č. 549/1991 Sb. ve znění účinném od 1. září 2011 v úvahu jen tehdy, když byl zaplacen soudní poplatek z dovolání, nebo když nelze zastavit dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku.
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v insolvenční věci dlužníka L. M.,
narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22
INS XY, o přihlášce pohledávky věřitele č. 9 o dovolání věřitele č. 9 L. K.,
narozeného XY, bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15.
července 2011, č. j. KSOS 22 INS XY, 3 VSOL XY, takto:
I. Nejvyšší soud vyzývá dovolatele, aby do 3 dnů od doručení tohoto
usnesení zaplatil Krajskému soud v Ostravě, ke sp. zn. KSOS 22 INS XY, v
kolcích soudní poplatek z dovolání, který činí podle položky 23 odst. 2
Sazebníku soudních poplatků 2.000,- Kč.
III. Nebude-li soudní poplatek z dovolání ve stanovené lhůtě
zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno.
Usnesením ze dne 18. března 2011, č. j. KSOS 22 INS XY, rozhodl Krajský soud v
Ostravě (dále jen „insolvenční soud“), že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky
věřitele č. 9 L. K. a tato přihláška se odmítá (bod I. výroku), a určil, že
právní mocí tohoto usnesení účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí
(bod II. výroku). K odvolání věřitele č. 9 Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením
potvrdil usnesení insolvenčního soudu. Věřitel č. 9 napadl usnesení odvolacího soudu podáním datovaným 22. října 2011,
podaným na poštu k přepravě 4. listopadu 2011 a došlým insolvenčnímu soudu 7. listopadu 2011 (č. l. P9-7). Toto podání je sice zevně označeno jako
„odvolání“, podle obsahu však nemůže než být dovoláním. Při podání dovolání dovolatel neuhradil soudní poplatek z dovolání a
insolvenční soud, jenž se předtím bezvýsledně věnoval odstranění nedostatku
povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. výzvu /usnesení/
insolvenčního soudu ze dne 11. listopadu 2011, č. j. KSOS 22 INS XY, doručenou
dovolateli 15. listopadu 2011), předložil věc Nejvyššímu soudu s názorem, že
řízení je osvobozeno od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. r/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 9 zákona o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení
řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve
poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této
lhůty soud řízení zastaví (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu
byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný
podáním odvolání, vyzve poplatníka, aby ve lhůtě, kterou mu určí, zaplatil
poplatek soudu, který rozhodl o věci v prvním stupni. Po doručení výzvy vrátí
věc tomuto soudu s pokynem, aby ji znovu předložil po zaplacení poplatku. Soud,
jemuž byla věc vrácena, je výzvou odvolacího soudu vázán a po marném uplynutí v
ní určené lhůty řízení zastaví. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím
soudem (odstavec 2). Zákonem č. 218/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl zákon
o soudních poplatcích s účinností od 1. září 2011 zásadním způsobem změněn i
potud, že insolvenční řízení již není ve výčtu těch, jež jsou (podle § 11 odst. 1 zákona o soudních poplatcích) od poplatku osvobozena ze zákona. Dotčenou
novelou byl zákon o soudních poplatcích změněn i potud, že položka 23 Sazebníku
poplatků (přílohy k zákonu o soudních poplatcích), která upravuje sazby
poplatků za dovolací řízení, již nezbavuje (na rozdíl od poplatku za odvolání -
srov. položku 22 odst. 13 Sazebníku poplatků) poplatníka (dovolatele)
povinnosti k úhradě poplatku za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu jen
procesní povahy (srov. pro dobu do 31. srpna 2011 poznámku č. 6 k položce 18
Sazebníku poplatků). Podle článku II bodu 1. části první zákona č. 218/2011 Sb.
za řízení zahájená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají poplatky podle
dosavadních právních předpisů, i když se stanou splatnými po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona. Poplatky za odvolání, dovolání nebo kasační stížnost
podávané po dni nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají podle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že dovolání v této věci bylo podáno 4. listopadu 2011, vybírá
se za ně soudní poplatek již podle zákona o soudních poplatcích, ve znění
zákona č. 218/2011 Sb. Oproti mínění insolvenčního soudu není dovolací řízení (ani jen dovolatel)
osvobozeno od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. r/ zákona o soudních
poplatcích, ve znění zákona č. 218/2011 Sb. Označené ustanovení totiž přiznává
osobní osvobození od soudního poplatku jen dlužníku a insolvenčnímu správci v
insolvenčním řízení. Poplatek za dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení
insolvenčního soudu o tom, že se nepřihlíží k přihlášce věřitelovy pohledávky a
že právní mocí tohoto usnesení účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení
končí, pak v souladu s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků činí 2.000,- Kč. Upustit od požadavku na splnění poplatkové povinnosti dovolatele v dovolacím
řízení pak nelze ani v situaci, kdy zjevně přichází v úvahu zastavení řízení
pro neodstranění nedostatku podmínky dovolacího řízení spočívajícího v absenci
povinného zastoupení dovolatele. Podle ustanovení § 10 zákona o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 218/2011
Sb., totiž nově též platí, že soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za
řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání
nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000,- Kč, bylo-li
řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi
přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3,
bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před
prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek (odstavec
3). V řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle
odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé (odstavec 5). Jinak řečeno, zastavení dovolacího řízení pro neodstranění nedostatku povinného
zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241, § 241b odst. 2, § 104 odst. 2
zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů)
by dovolatele nezbavovalo poplatkové povinnosti minimálně v rozsahu 1.000,- Kč. V tomto ohledu je nová poplatková úprava metodologicky srovnatelná s podobou
zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném před 1. lednem 2001, podle které
se při zastavení řízení vracelo jen 50 % soudního poplatku (§ 10 odst. 2 zákona
o soudních poplatcích, v tehdejším znění). Srov. (mutatis mutandis) též závěry
zformulované při výkladu ustanovení § 10 odst. 2 zákona o soudních poplatcích,
ve znění účinném před 1. lednem 2001, ve stanovisku občanskoprávního kolegia a
obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4.
července 1996, Cpjn 68/95 a Opjn
1/95, uveřejněném pod číslem 49/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek,
pod písmenem i/. Také zastavení dovolacího řízení pro neodstranění nedostatku
povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení přichází vzhledem k
ustanovení § 10 odst. 3 a 5 zákona o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 218/2011 Sb., v úvahu jen tehdy, když byl zaplacen soudní poplatek z dovolání,
nebo když nelze zastavit dovolací řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti
proto, že dovolací soud již začal jednat ve věci samé. Nejvyšší soud proto dovolatele vyzval ve stanovené lhůtě k úhradě soudního
poplatku z dovolání s poučením o následcích případné nečinnosti. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním
rejstříku; dovolateli se však doručuje i zvláštním způsobem a teprve od tohoto
doručení začne běžet lhůta k úhradě soudního poplatku.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. ledna 2012
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu