29 Od 14/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně I. R. a.s., zastoupené, advokátem, proti žalované A. H., zastoupené, advokátem, o zaplacení 253.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 4 C 118/2003, o návrhu žalované na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 4 C 118/2003 se přikazuje Okresnímu soudu Brno - venkov.
U Okresního soudu v Náchodě žalobkyně dne 10. 6. 2003 podala žalobu s návrhem na zahájení řízení o zaplacení 253.000,- Kč s příslušenstvím, spolu s návrhem na vydání platebního rozkazu.
Proti platebnímu rozkazu ze dne 21. 8. 2003, č. j. Ro 895/2003 – 50, podala žalovaná odpor, ve kterém navrhuje přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu Brno – venkov.
Žalobkyně s návrhem na přikázání věci souhlasí.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu Náchod) a Okresnímu soudu Brno - venkov, jemuž má být věc přikázána (ust. § 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalované na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Přestože žalovaná žádné konkrétní okolnosti svědčící o důvodnosti přikázání jinému soudu neuvádí, je ze spisu zřejmé, že se jedná o spor týkající se z výstavby domu v obci Č., okres B. – v. Jako důkazy jsou navrhovány znalecké posudky, ohledání nemovitosti a výslech svědků z obvodu soudu Brno – venkov. Nejvyšší soud přihlédl k souhlasnému stanovisku žalobkyně, jakož i k tomu, že dosavadní řízení se nachází v počátečním stádiu a dospěl k závěru, že tyto skutečnosti odůvodňují předpoklad rychlejšího a hospodárnějšího projednání věci u Okresního soudu Brno – venkov.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalované vyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. přikázal Okresnímu soudu Brno - venkov.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 7. dubna 2004
JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.
předseda senátu