29 Od 27/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně E. P. s.r.o., proti žalovanému Ing. K. H., t.č. vazební věznice, o zaplacení 71.499,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 9 C 1861/2000, o návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 9 C 1861/2000 se Městskému soudu v Brně nepřikazuje.
U Okresního soudu Praha - západ bylo dne 27. 11. 2000 zahájeno řízení o zaplacení 142.998,80 Kč s příslušenstvím společně s návrhem na vydání platebního rozkazu v záhlaví uvedené věci.
Dne 24. 10. 2003 došlo Okresnímu soudu Praha – západ podání žalobkyně, která navrhuje přikázat věc jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 3 zákona 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“). Důvodnost tohoto opatření spatřuje v tom, že žalovaný Ing. K. H. se v současné době nachází ve vazební věznici B. a jeho osobní účast v řízení vzhledem k dosavadním zkušenostem žalobkyně pokládá nadále za nezbytnou. Rovněž s ohledem na navrhovaný výslech svědka p. I. C., bytem B., J. 15, je žalobkyně přesvědčena, že u Městského soudu v Brně je předpoklad urychleného pokračování v řízení a vydání rozhodnutí ve věci.
Žalovaný se k návrhu na přikázání věci ve stanovené lhůtě nevyjádřil.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu Praha - západ) a Městskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána (ustanovení § 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalobkyně na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Protože v daném případě ani jedna z uvedených okolností odůvodnit průlom do výše citované ústavní zásady způsobilá není, Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci, přihlížeje též k možnostem, jež skýtá ustanovení § 39 o. s. ř. upravující institut tzv. dožádání, nevyhověl. Nebyly shledány ani důvody z hlediska procesního (urychlení řízení), ani důvody vážící se k účastníkům řízení.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalobkyně nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Městskému soudu v Brně nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. dubna 2004
JUDr. František Faldyna, CSc. , v.r.
předseda senátu