NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
29 Odo 1017/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Gemmela, v právní věci návrhu na změny zápisu F. s. r. o., za účasti a) Ing. O. H., b) D. V., c) D. V., d) M. V., a e) D. V., do obchodního rejstříku, o dovolání F. s. r. o. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. ledna 2005, č. j. 8 Cmo 451/2004-335, takto:
V záhlaví usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. července 2006, č. j. 29 Odo 1017/2005 – 375, se opravuje složení senátu tak, že zní:
„Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře …“
V záhlaví usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. července 2006, č. j. 29 Odo 1017/2005 – 376, bylo omylem uvedeno chybné složení senátu neodpovídající tomu, v jakém složení Nejvyšší soud ve věci rozhodl. Protože jde o chybu v psaní, Nejvyšší soud záhlaví usnesení podle ustanovení § 164 občanského soudního řádu opravil.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. srpna 2006
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala společnost dovolání. V odůvodnění dovolání napadá závěry odvolacího soudu o platnosti smluv o převodu obchodních podílů a tvrdí, že má za to, že se jí v průběhu řízení podařilo prokázat nedostatek dobré víry u Ing. H. a Ing. V. Specifikuje důvody, pro které tyto osoby v dobré víře nebyly. Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Ing. O. H. a D. V. ve vyjádření k dovolání tvrdí, že dovolání není přípustné a poukazují na to, že některé dovolací námitky nebyly uplatněny v průběhu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Předpokladem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam.
O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam jde zejména, jestliže rozhodnutí řeší právní otázku, kterou dovolací soud dosud nevyřešil, nebo kterou odvolací soudy nebo dovolací soud rozhodují rozdílně. Řeší-li napadené rozhodnutí určitou právní otázku v rozporu s hmotným právem, má vždy po právní stránce zásadní význam.
Odvolací soud založil své rozhodnutí mimo jiné na tom, že souhlas společníků s převodem obchodních podílů, stanovený společenskou smlouvou mohl být udělen i konkludentně. Tento závěr odvolacího soudu je v rozporu s hmotným právem.
Ustanovení § 63 obchodního zákoníku ve znění účinném k datu uzavření smlouvy o převodu obchodních podílů určovalo, že právní úkony týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku společnosti musí mít písemnou formu; zákon stanoví, pro které úkony se vyžaduje forma notářského zápisu.
Souhlas společníků s převodem obchodního podílu je jednostranným právním úkonem, který se týká změny společnosti, konkrétně změny ve složení jejích společníků. K udělení takového souhlasu byla proto potřebná písemná forma a nepostačovalo pouze udělení souhlasu konkludentně, jak dovodil odvolací soud. V této souvislosti pak je třeba podotknout, že se odvolací soud nezabýval povinností společníků převádějících obchodní podíl stanovenou dle skutkového zjištění soudu prvního stupně v článku 8 společenské smlouvy, nabídnout jej nejdříve ostatním společníkům.
Protože právní posouzení věci co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, je v rozporu s hmotným právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), rozhodnutí odvolacího soudu a spolu s ním ze stejných důvodů i rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 243b odst. 2, věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3, věta první, o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný (§ 243d odst. 1, věta druhá a § 226 odst. 1 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1, věta třetí, o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. července 2006
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu