29 Odo 1347/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně
JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Petra Šuka a JUDr. Hany Gajdziokové v
právní věci navrhovatelky E. h. a. s., zastoupené advokátem, o zápis změn do
obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v P. pod sp. zn. B 4285, o
dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v P. ze dne 22. května
2006, č. j. 14 Cmo 657/2005-523, takto:
Usnesení Vrchního soudu v P. ze dne 22. května 2006, č. j. 14 Cmo
657/2005-523, a usnesení Městského soudu v P. ze dne 28. listopadu 2005, č. j.
B 4285, F 134475/2005-503, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k
dalšímu řízení.
Usnesením ze dne 28. listopadu 2005, č. j. B 4285, F 134475/2005-503,
odmítl Městský soud v P. návrh navrhovatelky na zápis změn v obchodním
rejstříku, spočívajících ve změně sídla, způsobu jednání jménem společnosti a
složení představenstva a dozorčí rady. Rozhodnutí o těchto změnách učinil Ing.
M. B., správce konkursní podstaty (dále též jen „správce“) úpadkyně M. t., a.
s., do jejíž konkursní podstaty byly akcie navrhovatelky sepsány postupem dle §
27 odst. 5 zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“
nebo „zákon o konkursu“), neboť jediný akcionář navrhovatelky pan M. H. uvedené
akcie zastavil k zajištění pohledávky U. b., a. s., jíž má za dlužníky E. C. a.
s. a M. t., a. s. Rozhodnutí správce ze dne 26. října 2005, vykonávajícího
práva jediného akcionáře navrhovatelky, je zachyceno v notářském zápise JUDr.
H. J., notářky v O., zn. N 522/2005. Soud prvního stupně své rozhodnutí založil
na závěru, podle kterého má správce konkursní podstaty úpadce právo akcie
sepsané do podstaty postupem dle § 27 odst. 5 ZKV zpeněžit, ale není oprávněn
vykonávat hlasovací práva s těmito akciemi spojená a tudíž ani právo rozhodovat
jako jediný akcionář o změnách ve společnosti, která akcie emitovala. Z
popsaných důvodů posoudil soud prvního stupně rozhodnutí správce ze dne 26.
října 2005, zachycená ve shora uvedeném notářském zápisu, jako neplatná, a
tudíž nepovažoval I. M., jmenovaného správcem do funkce jediného člena
představenstva navrhovatelky, za osobu oprávněnou jménem navrhovatelky jednat.
Návrh jím podaný proto podle ustanovení § 200d odst. 1 písm. a) zák. č. 99/1963
Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl.
K odvolání navrhovatelky změnil odvolací soud napadeným usnesením
rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že „se návrh zamítá a soudní poplatek se
nevrací“. Odvolací soud dospěl k závěru, že správce konkursní podstaty není
oprávněn vykonávat akcionářská práva k akciím, které jsou součástí majetkové
podstaty úpadce na základě zástavního práva, neboť tato práva nejsou obsahem
zástavní smlouvy, nesvědčila ani předchozímu zástavnímu věřiteli, nejsou
realizací oprávnění věc zpeněžit (s věcí nakládat), ale vedou ke změně
společnosti (věci); takové právo na správce konkursní podstaty nepřešlo, ani mu
není dáno zákonem. Uvedený závěr koresponduje i s účelem konkursního řízení – v
penězích uspokojit věřitele úpadce. Shodně se soudem prvního stupně proto
odvolací soud uzavřel, že rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné
hromady učinila osoba, která k takovému úkonu nebyla oprávněna. Z těchto důvodů
je ovšem – jak uvádí odvolací soud – na místě návrh zamítnout, nikoliv postupem
dle ustanovení § 200d odst. 1 písm. a) o. s. ř. odmítnout. Proto rozhodnutí
soudu prvního stupně změnil tak, že návrh zamítl.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož
přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., uplatňujíc
dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. a navrhujíc, aby Nejvyšší
soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolatelka, poukazujíc na ustanovení § 14a odst. 1 ZKV a rozhodnutí
Krajského soudu v B., uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek
číslo 10, ročník 2006, pod č. 94 (dále jen „R 94/2006), namítá nesprávnost
závěru odvolacího soudu, podle kterého správce konkursní podstaty, jenž sepsal
akcie podle ustanovení § 27 odst. 5 ZKV, není oprávněn vykonávat akcionářská
práva k těmto akciím. Zdůrazňuje, že správce je naopak oprávněn a povinen
vykonávat akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do konkursní podstaty,
a to bez ohledu na to, zda akcie byly sepsány jako majetek úpadce nebo jako
majetek jiných osob. Uzavírá, že správce konkursní podstaty úpadkyně M. t., a.
s. byl a je jedinou osobou, která může vykonávat práva k veškerým akciím
navrhovatelky, jež byly zahrnuty do konkursní podstaty úpadkyně; na tom nemůže
nic změnit ani formální existence excindačního sporu. Pokud správce konkursní
podstaty vykonal jedno z akcionářských práv, konkrétně učinil rozhodnutí
jediného akcionáře, v rámci něhož změnil některá ustanovení stanov a odvolal a
nově jmenoval orgány společnosti, činil tak zcela v souladu s právem.
Dovolání je přípustné a je i důvodné.
Odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, podle kterého správce
konkursní podstaty, jenž sepsal akcie třetí osoby do konkursní podstaty
postupem podle ustanovení § 27 odst. 5 ZKV, není oprávněn vykonávat akcionářská
práva k těmto akcií. Tento závěr však není správný.
Již v rozhodnutí R 94/2006 byl formulován a odůvodněn závěr, od něhož nemá
Nejvyšší soud důvodu se odchýlit ani v projednávané věci, podle kterého je
správce konkursní podstaty ve smyslu ustanovení § 14a odst. 1 ZKV oprávněn a
povinen vykonávat veškerá akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do
konkursní podstaty bez zřetele k tomu, zda akcie byly sepsány jako majetek
úpadce nebo (ve smyslu § 6 odst. 3 ZKV) jako majetek jiných osob. Správce
konkursní podstaty má v rámci výkonu akcionářských práv spojených s akciemi
zahrnutými do konkursní podstaty zejména právo účastnit se valné hromady,
hlasovat na ní, požadovat a dostat na ní vysvětlení ohledně záležitostí
týkajících se akciové společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro
posouzení předmětu valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy; má rovněž
právo na podíl na zisku akciové společnosti (dividendu), který valná hromada
schválila k rozdělení. Má-li akciová společnost jediného akcionáře, vykonává
správce konkursní podstaty působnost valné hromady. Tato akcionářská práva je
správce konkursní podstaty oprávněn vykonávat i v průběhu sporu o vyloučení
akcií ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce (§ 19 ZKV). V rámci správy
konkursní podstaty je proto správce oprávněn vykonat jakékoliv právo, které je
spojeno se sepsanou akcií. Na majetek ve vlastnictví třetích osob sepsaný do
konkursní podstaty za podmínek stanovených zákonem o konkursu se pro účely
nakládání s tímto majetkem pohlíží jako na majetek ve vlastnictví úpadce.
Nelze mít za to, že správce konkursní podstaty je oprávněn vykonávat pouze
majetková práva z akcie, zatímco ostatní, např. oprávnění účastnit se valné
hromady a hlasovat na ní, resp. rozhodovat jako jediný akcionář v působnosti
valné hromady, zůstávají i za trvání konkursu zachována úpadci, popřípadě třetí
osobě. Naopak správce je povinen i za využití těchto práv, spojených s akciemi
sepsanými v konkursní podstatě, učinit veškeré kroky potřebné k tomu, aby byla
zachována a popř. i zvýšena cena těchto akcií, a tím ochráněny zájmy věřitelů
úpadce.
Ode dne, kdy sepíše akcie do konkursní podstaty, je tedy správce oprávněn a
povinen vykonávat veškerá akcionářská práva spojená se sepsanými akciemi,
včetně práva vykonávat působnost valné hromady ve smyslu § 190 odst. 1 zákona
č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a to bez ohledu na důvod soupisu těchto
akcií. Akcionáři zůstává zachováno pouze holé vlastnictví (nuda proprietas)
akcií.
Jelikož právní závěry přijaté odvolacím soudem jsou s výše uvedeným
rozhodnutím v rozporu, dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b)
o. s. ř. byl uplatněn právem. Proto Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu
zrušil. Důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají
zcela i na rozhodnutí soudu prvního stupně; Nejvyšší soud proto zrušil i je a
věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 část věty za
středníkem a odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor Nejvyššího soudu je pro soud prvního stupně (i odvolací
soud) závazný (§ 243d odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o.
s. ř.).
V novém rozhodnutí soud prvního stupně znovu rozhodne o náhradě
nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o.
s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 24. ledna 2008
JUDr. Ivana Štenglová
předsedkyně senátu