NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
29 Odo 1354/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce P. P., proti žalovanému JUDr. P. K., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadce Z. d. Ú. - v likvidaci, družstva, ve věci incidenční žaloby, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 34 Cm 4/2005, o podání žalobce z 20. června 2006, doplněném podáním z 30. července 2006, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. března 2006, č. j. 3 Cmo 47/2006-30,
I. Podání žalobce ze dne 20. června 2006, doplněné podáním z 30. července 2006, se v rozsahu, ve kterém směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. března 2006, č. j. 3 Cmo 47/2006-30, odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vedeného o označeném podání před Nejvyšším soudem.
Vrchní soudu v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil k odvolání žalobce usnesení ze dne 16. prosince 2005, č. j. 34 Cm 4/2005-10, jímž Krajský soud v Brně odmítl žalobu. Obě tato usnesení napadá žalobce podáním z 20. června 2006 (č. l. 35-36), které označuje jako „odvolání“. Usnesením ze dne 27. června 2006, č. j. 34 Cm 4/2005-64, doručeným žalobci 21. července 2006, Krajský soud v Brně žalobce vyzval, aby se v desetidenní lhůtě vyjádřil, zda mínil podat „odvolání“ nebo zda jde o dovolání, poukázal na poučení odvolacího soudu o dovolání a poučil žalobce, že odvolání proti usnesení odvolacího soudu podat nelze. V reakci na tuto výzvu žalobce sdělil soudu podáním z 30. července 2006 (č. l. 65), že „jde o odvolání k Nejvyššímu soudu“.
Podle ustanovení § 42 odst. 4 věty první občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.
Z podání žalobce je patrno jen to, že žalobce jím brojí proti výše označeným rozhodnutím soudu prvního stupně a odvolacího soudu. Zda v rozsahu týkajícím se rozhodnutí odvolacího soudu jde o dovolání nebo zda je tímto podáním sledován jiný účel, z něj (posuzováno podle obsahu) není patrno. Jasno do věci nevnáší ani to, že žalobce své podání opakovaně označil jako „odvolání“; to totiž proti rozhodnutí odvolacího soudu podat nelze.
Podle ustanovení § 43 o. s. ř., předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2).
Nejvyšší soud tedy v souladu s cit. § 43 o. s. ř. usnesením ze dne 22. září 2006, č. j. 29 Odo 1354/2006-73, doručeným 5. října 2006, žalobce vyzval, aby mu v určené desetidenní lhůtě sdělil, zda jeho podání je v rozsahu, ve kterém směřuje proti usnesení odvolacího soudu, dovoláním a není-li tomu tak, aby uvedl, co je jím sledováno. Poučil jej současně, že neodstraní-li ve stanovené lhůtě vady podání tak, aby bylo jasné, zda jde o dovolání nebo o jiné podání a o jaké, pak jeho podání odmítne.
Žalobce na tuto výzvu reagoval podáním datovaným 13. října 2006, došlým Nejvyššímu soudu 17. října 2006, nazvaným „Obhajoba k výzvě dovolání se spravedlnosti“, v němž uplatňuje výhrady proti v podání označenému znaleckému posudku, s tím, že Nejvyšší soud má uznat označenou znaleckou chybu. S výjimkou konstatování, že nemá právnické vzdělání, žalobce v podání nereaguje na žádný z nedostatků, k jejichž odstranění byl usnesením Nejvyššího soudu vyzván.
Jelikož absence údaje o tom, čeho se žalobce svým podáním v rozsahu, v němž směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, vlastně domáhá, brání v řízení o tomto podání pokračovat, Nejvyšší soud označené podání v dotčeném rozsahu podle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech řízení vedeného o žalobcově podání v popsaném rozsahu před Nejvyšším soudem je odůvodněn ve smyslu § 146 odst. 3 o. s. ř. tím, že toto podání bylo odmítnuto, přičemž u žalovaného žádné prokazatelné náklady tohoto řízení zjištěny nebyly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. října 2006
JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r.
předseda senátu