29 Odo 1485/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně P., a. s., zastoupené advokátem, proti žalované K. S., zastoupené advokátem , vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 34 Cm 108/2003, o 39.348,- Kč s příslušenstvím ze směnky, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. ledna 2005, č. j. 6 Cmo 113/2004 - 71, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení
1927,50 Kč do rukou jejího právního zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
V záhlaví uvedeným rozsudkem potvrdil Vrchní soud v Praze výroky I. a III. rozsudku soudu prvního stupně ze dne 7. října 2003, č. j. 34 Cm 108/2003 - 50, jimiž tento soud ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 12. prosince 2002, č. j. 34 Sm 1071/2002 – 6, a to v části o zaplacení 19.348,- Kč se 6% úrokem od 1. října 2002 do zaplacení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí soudů zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve vyjádření k dovolání snáší argumenty na podporu rozhodnutí odvolacího soudu.
Z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jehož se dovolatelka výslovně
dovolává, vyplývá, že dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Dovoláním dotčeným výrokem (tj. výrokem, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 19.348,- Kč, s 6% úrokem od 1. října 2002 do zaplacení), bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím ani částku 20.000,- Kč (natož částku 50.000,- Kč).
Jelikož výše uvedený závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného [srov. § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.], dovolací soud se již nezabýval řešením otázky případného splnění dalších podmínek přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 237 odst. 3 o. s. ř. Přípustnost dovolání pak nemohla být založena ani nesprávným poučením odvolacího soudu o opravných prostředcích (shodně srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nepřípustným dovolací soud shledává dovolání žalované rovněž v části směřující
proti výroku o náhradě nákladů řízení, když přípustnost dovolání v tomto směru nelze z ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. upravujících přípustnost dovolání dovodit (viz např. usnesení uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Jelikož dovolání žalované není ve smyslu ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl [§ 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř.].
O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 3 odst. 1 bod 5 a § 14, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. a paušální náhradu podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Jestliže povinná nesplní dobrovolně co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.
V Brně 17. dubna 2007
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu