Nejvyšší soud Usnesení občanské

29 Odo 1574/2006

ze dne 2006-11-23
ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.1574.2006.1

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

29 Odo 1574/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka

Krčmáře a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Petra Gemmela v konkursní věci

úpadkyně L., spol. s r. o., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 K

39/2004, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o dovolání T. a. s., proti

usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. května 2006, č. j. 2 Ko

15/2006-278, takto:

Dovolání se odmítá.

Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost T., a. s. včasné dovolání, s

tím, že jsou dány dovolací důvody dle § 241a odst. 2 a 3 občanského soudního

řádu (dále též jen „o. s. ř.“). V dovolání snáší argumenty na podporu

uplatněných dovolacích důvodů a požaduje, aby Nejvyšší soud usnesení soudů

obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání v této věci není přípustné. Přípustností dovolání proti usnesení,

kterým odvolací soud mění nebo potvrzuje usnesení, jímž soud prvního stupně

rozhodl o tom, zda nařídí předběžné opatření, se Nejvyšší soud zabýval jednak v

usnesení uveřejněném pod číslem 62/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a

stanovisek, jednak v usnesení ze dne 30. června 2004, sp. zn. 29 Odo 201/2003,

uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 8 ročník 2004, pod číslem 166,

přičemž v obou případech dospěl k závěru, že takové dovolání přípustné není. Ve

druhém z označených usnesení pak Nejvyšší soud výslovně podotkl, že tento závěr

platí i pro rozhodování o předběžných opatřeních ve věcech konkursu a

vyrovnání.

Ve stručnosti lze k tam rozvedeným důvodům uvést, že nejde o žádný z případů

uvedených v ustanoveních § 237, § 238, § 238a odst. 1 písm. b/ až g/ a § 239 o.

s. ř. Přípustnost dovolání podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. se

pak může prosadit jen ve spojení s odkazem na úpravu obsaženou v ustanovení §

237 odst. 1 a 3 o. s. ř. (srov. § 238a odst. 2 o. s. ř.). Tomu v daném případě

brání, že rozhodnutí o předběžném opatření není rozhodnutím „ve věci

samé“ (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 58/2002

Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s.

ř.), dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. listopadu 2006

JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.

předseda senátu