NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
29 Odo 38/2003-103
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Hampla v právní věci žalobce J. P., zastoupeného JUDr. R. Š., advokátem, proti žalovanému R. d. \"Ú.\", zastoupenému JUDr. M. P., advokátem, o zaplacení 11.424,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 8 C 223/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. června 2002, čj. 14 Co 303/2002-85, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu včas dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Pokud jde o dovolací důvody, odkazuje na ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a zároveň, že řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a proto navrhuje, aby Nejvyšší soud toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. (ve znění účinném od 1.1.2001) upravuje přípustnost dovolání proti rozsudku a usnesení odvolacího soudu ve věci samé. Přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení je však výslovně vyloučena - úpravou obsaženou v § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. - ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč. K příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil nárok na zaplacení částky 11.424,- Kč jež nedosahuje ani částky 20,000,- Kč a že přípustnost dovolání nelze opřít ani o žádné další ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud dovolání, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), jako nepřípustné podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce, jehož dovolání Nejvyšší soud odmítl, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalovanému v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. června 2003
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu