29 Odo 416/2001
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl v senátu složeném z
předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců Miroslava Galluse a JUDr. Františka
Faldyny, CSc. v právní věci žalobce P. s., spol. s r.o., zast.,
advokátem, proti žalovanému B., spol. s r.o., zast.,
advokátkou, o zaplacení 77.460,- Kč s přísl., vedené u Městského soudu
v Praze pod sp. zn. 51 Cm 255/97, k dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního
soudu v Praze ze dne 15.11.200, č.j. 4 Cmo 34/99-48, takto:
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15.11.2000, č.j. 4 Cmo 34/99-48,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 15.11.200,
č.j. 4 Cmo 34/99-48 změnil rozsudek Krajského obchodního soudu v
Praze ze dne 8.10.1998, č.j. 1 Cm 255/97-34 tak, že žalobu o zaplacení 77.460,-
Kč s 18% úrokem z prodlení od 1.10.1993 do zaplacení zamítl a žalobci dále
uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení před soudem
prvního stupně 8.325,- Kč a na náhradu nákladů odvolacího řízení
8.700,- Kč.
Odvolací soud v odůvodnění svého rozsudku zejména uvedl, že provedenými
důkazy nebyl prokázán vznik práva na zaplacení smluvní ceny díla, protože
nedošlo k předáni díla předávacím zápisem s podpisy obou smluvních stran.
Vzhledem k nesplnění závazku provést dílo ze strany žalobce, nelze dopis
žalovaného z 21.5.1993 považovat za uznání závazku zaplatit cenu díla, neboť
není možné uznat neexistující závazek. Proto odvolací soud změnil rozsudek
soudu prvního stupně tak, jak bylo uvedeno výše.
Dovoláním ze dne 21.2.2001 napadl žalobce výše uvedený rozsudek
odvolacího soudu, a to podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. (ve znění účinném
od 1.1.2001) s tím, že dovolání je přípustné, neboť odvolací soud změnil
rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.
V odůvodnění dovolání žalobce zejména uvedl, že podle § 548 odst. 1
obch. zákoníku má zhotovitel právo na zaplacení díla jeho provedením. Dílo bylo
provedeno a dne 18.12.1992 byl sepsán zápis o odevzdání a převzetí stavby,
na němž sice chybí podpisy předpokládané smlouvou o dílo, avšak zápis byl
sepsán a měly ho k dispozici obě smluvní strany. O provedení díla svědčí i jeho
kolaudace a vady zjištěné v kolaudačním řízení byly odstraněny a od kolaudace
slouží dílo svému účelu. Účastníci řízení nerozporovali, že by nedošlo k
provedení a dokončení díla a i v odvolání byl používán argument, že nebyly
odstraněny vady díla a nikoliv, že by nebylo provedeno dílo. Závazek žalovaného
zaplatit cenu díla vznikl. Dovolatel dále v dovolání uvedl, že
objednatel díla by odmítnutím podepsat zápis o předání a převzetí dosáhl
toho, že by nikdy nevznikla povinnost zaplatit cenu díla. Popis
žalovaného z 21.5.1993 pokládá žalobce za uznání existence závazku zaplatit
cenu díla ze strany žalovaného s důsledky uvedenými v § 323 obch zákoníku.
Podle názoru dovolatele spočívá rozsudek odvolacího soudu na nesprávném
právním posouzení věci a proto navrhuje, aby dovolací soud tento rozsudek
zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný se k dovolání vyjádřil v podání ze dne 20.5.2002 a
ztotožnil se se závěry odvolacího soudu a navrhl zamítnutí
dovolání.
V podrobnostech pak žalovaný ve vyjádření uvedl, že v dovolání je nutné
podle bodu 17. přechodných ustanoveních zák. č. 30/2000 Sb. postupovat podle
dosavadních předpisů a proto nelze spatřovat přípustnost dovolaní v ust. § 237
odst. 1 písm. a) platného občanského soudního řádu.
Dále žalovaný v obsáhlém vyjádření zejména uvedl, že k předání díla
mělo podle smlouvy dojít po podepsání zápisu o odevzdání a převzetí
stavby, který však účastníky podepsán nebyl. Taktéž žalovaný poukazoval na to,
že závazek nebyl splněn řádně a tudíž dílo nebylo provedeno, neboť mělo vady.
Dopis žalovaného ze dne 21.5.1993 není uznáním závazku doplatit spornou
částku ceny díla. Žalovaný dále namítá, že žalobce byl několikrát upozorněn na
vady díla a dodnes nedoložil, že by je odstranil. Tyto si žalovaný odstranil na
vlastní náklady sám.
Žalobci proto podle § 548 obch. zákoníku nevznikl nárok na zaplacení
zbytku ceny za provedení díla, neboť žalobce nepředal dílo tak, jak bylo
smluveno.
Nejvyšší soud s ohledem na bod 17., hlavu I, část dvanáctou přechodných
ustanovení zák. č. 30/2000 Sb., projednal a rozhodl o dovolání podle
dosavadních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do
31.12.2000, neboť rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno před nabytím
účinnosti uvedeného zákona, tj. před 1.1.2001.
Dovolací soud nejprve podle § 240 odst. 1 a § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř.
konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje
stanovené náležitosti, dovolatel je zastoupen advokátem a jím bylo dovolání též
sepsáno.
Dovolání je přípustné podle § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť
rozsudkem odvolacího soudu byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci
samé.
V dovolání tvrzeným dovolacím důvodem je to, že rozhodnutí odvolacího
soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241 odst. 3 písm. d) o.
s. ř.] a nesprávně měla být posouzena otázka vzniku práva na
zaplacení ceny díla a uznání závazku zaplatit cenu díla.
Podle § 548 odst. 1 obch. zákoníku je objednatel povinen zaplatit
zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo obchodního
zákoníku nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla.
Zhotovitel podle § 554 odst. 1 obch. zákoníku splní svou povinnost provést dílo
jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v
dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném obchodním zákoníkem. Objednatel je
povinen provedené dílo převzít (§ 537 odst. 2 obch. zákoníku).
Závazek zanikne, je-li věřitelem splněn včas a řádně (§ 324 odst. 1
obch. zákoníku). Jestliže dlužník poskytne vadné plnění a věřitel nemá právo
odstoupit od smlouvy nebo tohoto práva nevyužije, mění se obsah
závazku způsobem, který odpovídá nárokům věřitele vzniklým z vadného plnění a
závazek zaniká jejich uspokojením (§ 324 odst. 3 obch. zákoníku).
Ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů, z nichž dovolací soud
vychází a která nebyla zpochybněna v dovolání (kromě toho, zda byly
odstraněny vady ze soupisu z 18.12.1992,) vyplývá, že smlouvou o dílo
ze dne 21.9.1992 se žalobce zavázal pro žalovaného provést rekonstrukci domu
čp. 234 v Ch.
Převzetí rekonstrukce se konalo v souladu s čl. VI. bod 1 a 5 smlouvy o
dílo dne 18.12.1992, jak o tom svědčí zápis o odevzdání a převzetí z téhož dne;
zápis však nebyl účastníky podepsán, aniž by byly uvedeny důvody, proč nebyl
zápis podepsán. Součástí zápisu byl soupis vad a nedodělků, který obsahoval
celkem 29 vad a nedodělků, z nichž vady a nedodělky pod č. 1 – 28 měly být
odstraněny do 8.1.1993 a vada č. 29 do 9.4.1993.
V příkazu č. 12/92, bez data, který vystavil žalobce, byl dán vnitřní
složce žalobce příkaz k odstranění vad uvedených ve výše uvedeném soupise z
18.12.1992 s tím, že odstranění vad potvrdí stavbyvedoucí p. Š., příp. uživatel
objektu. V části příkazu č. 12/92 označené jako „Převzetí odstr. vad potvr.,
datum, podpis“ je uvedeno razítko žalovaného a podpis p. Z., jednatele
žalovaného, datum uvedeno není. Při jednání odvolacího soudu dne
15.11.2000 žalovaný namítal, že vady ze soupisu z 18.12.1992 nebyly odstraněny.
V kolaudačním rozhodnutí Městského úřadu Ch., stavebního úřadu, ze dne
8.4.1993, č.j. výst. 330/2465/1992-B pro stavbu „Rekonstrukce domu čp. 254
(správně čp. 234) na náměstí T. na prodejnu, I. etapa výstavby bylo povoleno
užívání této stavby a v rozhodnutí bylo mj. konstatováno, že „v provedení
stavby byly zjištěny vady a nedodělky, které byly k dnešnímu dni odstraněny“.
Z uvedeného je zřejmé, že v době předávání díla, tj. dne 18.12.1992,
nesplnil zhotovitel (žalobce) svou povinnost provést dílo, neboť dílo, tj.
rekonstrukce domu čp. 234 v Ch., nebylo v té době řádně ukončeno,
protože vykazovalo vady a nedodělky uvedené výše a vzhledem k tomu
nebyl žalovaný povinen takto neprovedené (neukončené) dílo převzít (§ 537 odst.
2 obch. zákoníku). Povinnost převzít předmětné dílo s vadami a nedodělky pro
žalovaného nevyplývala ani z ujednání obsažených ve smlouvě o dílo. Vzhledem k
tomu žalobci v té době nevzniklo podle § 548 odst. 1, 2. věta obch.
zákoníku ani právo na zaplacení doplatku ceny díla, protože dílo nebylo
provedeno ve smyslu § 554 odst. 1 obch. zákoníku.
Odvolací soud, jak vyplývá z odůvodnění jeho rozsudku, dospěl k
závěru, že žalobci nevzniklo právo na zaplacení smluvní ceny díla
proto, že dílo nebylo dne 18.12.1992 předáno a převzato zápisem, jak to
požadoval čl. VI., bod 5 smlouvy o dílo. Nezabýval se tím, zda žalobce poté
dílo neprovedl, tj. řádně ukončil a odstranil vady a nedodělky ze
soupisu z 18.12.1992. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně totiž
vyplývá, že předmětné vady a nedodělky byly odstraněny - viz příkaz 12/92 a
jeho potvrzení žalovaným, v něm však není uvedeno datum odstranění vad. Tuto
skutečnost žalovaný, jak bylo uvedeno výše, zpochybňoval a odvolací soud se
touto námitkou nezabýval.
Podle § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době
jeho vyhlášení. V daném případě je to stav ke dni 15.11.2000.
Z uvedeného je zřejmé, že odvolací soud vycházel pouze z toho, že nebyl
podepsán zápis o převzetí díla a proto žalobci nevzniklo právo na zaplacení
doplatku ceny díla, ale již nebral v úvahu, zda žalobce dílo provedl, tj.
ukončil a zda poté nepřevzetí díla nebylo způsobeno neplněním povinností
žalovaného a jaký vliv měla tato okolnost na vznik práva na zaplacení ceny díla.
Podle § 555 odst. 1 obch. zák. nezahrnuje-li smlouva povinnost
zhotovitele předmět díla odeslat, splní zhotovitel svou povinnost provést dílo,
jestliže umožní objednateli nakládat s předmětem díla řádně provedeným v místě
stanoveném v § 554 obch. zák., v daném případě v místě stanoveném v § 554 odst.
3 obch. zák.
Ze skutkových zjištění je zřejmé, že objednateli bylo umožněno s dílem nakládat
– viz kolaudace a užívání díla objednatelem a rozhodující proto je, zda, popř.
kdy bylo dílo řádně provedeno, tj. byly odstraněny vytčené vady. To je též
rozhodující pro vznik práva na doplacení ceny díla dle § 548 odst. 1 obch. zák.
Z toho a z ust. § 554 odst. 6 obch. zák., které stanoví, že na žádost kterékoli
strany se sepíše o předání předmětu díla zápis, který podepíší obě strany,
nevyplývá, že by rozhodujícím pro vznik práva na zaplacení díla,
nestanoví-li smlouva o dílo něco jiného, bylo podepsání zápisu o předání díla.
Dovolací soud proto dospěl k závěru, že dovolání je důvodné, neboť věc byla
nesprávně právně posouzena [§ 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř.].
Nejvyšší soud proto podle § 234 b odst. 1, 2 o. s. ř. rozhodl tak, že
dovoláním napadený rozsudek odvolacího soud zrušil a věc vrátil tomuto soudu k
dalšímu řízení.
O nákladech dovolacího řízení bude podle § 243d odst. 1, 3. věta o. s.
ř. rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně 9. prosince 2002
JUDr. Ing. Jan Hušek, v.r.
předseda senátu