29 Odo 783/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr.
Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny CSc. a JUDr. Petra Gemmela v
právní věci návrhu E., s. r. o. v likvidaci, zastoupené, advokátem, za účasti
Ing. J. K., zastoupeného, advokátem, na povolení zápisu změn do obchodního
rejstříku, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. C 21276, o
dovolání Ing. J. K. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. dubna
2003, č.j. 1 Cmo 48/2003-215, takto:
Dovolání se zamítá.
Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ze dne
16.12.2002, č.j. F 11191/2001, F 17812/2001, F 21067/2001, F 32756/2001, F
21623/2002, C 21276-190, kterým tento soud rozhodl o zápisu výmazu jednatele
Ing. J. K. do obchodního rejstříku se dnem zániku funkce 28.3.2001 a o zápisu
způsobu jednání jménem společnosti.
V odůvodnění svého usnesení odvolací soud uvedl, že z průvodního dopisu R. P.
ze dne 5.3.2001 a z údajů na obálce doporučené zásilky R 04791 pošty L.
zjistil, že R. P. z pověření Ing. R. posílá Ing. K. pozvánku na valnou
hromadu společnosti E., s. r. o., pozvánku na valnou hromadu společnosti E. -
CZ s. r. o. a „ukončení účasti ve společnostech.“ Dopis je datován dne
5.3.2001, byl podán na poště L. 5.3.2001 doporučeně, do vlastních rukou,
adresátem byl Ing. K., S. 161, … S. a pokus o doručení byl adresátu oznámen dne
6.3. 2001.
Po takto doplněném řízení není mezi účastníky sporu o tom, že pozvánka na
valnou hromadu byla Ing. K. doručena dne 8.3.2001, jak tvrdí, když s tímto
tvrzením korespondují i údaje uvedené na obálce poštovní zásilky (den podání
5.3.2001, jediné oznámení ze dne 6.3. a nevyznačení druhého pokusu o dodání ve
smyslu ustanovení § 48 vyhlášky č. 225/2000 Sb.). Odvolací soud vyšel, stejně
jako soud prvního stupně, z tohoto tvrzení, avšak dospěl k odlišnému závěru než
tento soud.
V článku XV. společenské smlouvy si společníci kromě jiného sjednali, že valná
hromada bude svolána jednateli písemnou pozvánkou, a to alespoň dvacet dnů
přede dnem jejího konání, přičemž pozvánka musí být doručena nejméně dvacet dnů
přede dnem konání valné hromady. Jinak platí, že nebyla doručena, pokud
společník písemně nepotvrdí, že souhlasí se zkrácením lhůty pro konání valné
hromady.
Je-li ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným stanovena
lhůta pro doručení pozvánky na valnou hromadu způsobem „nejméně dvacet
dnů přede dnem konání valné hromady“, je rozhodnou událostí pro její počítání
právě den konání valné hromady a takovou lhůtu je třeba počítat zpětně ode dne,
který předchází dnu konání valné hromady (analogie § 122 odst. 1 občanského
zákoníku - dále jen „obč. zák.“). Aby nedošlo k porušení práv společníka, musí
být nejpozději dvacátý den přede dnem konání valné hromady pozvánka společníku
doručena.
V projednávané věci byla písemná pozvánka na valnou hromadu konanou dne
28.3.2001 doručena Ing. K. 8.3.2001, tedy dvacátý dne přede dnem konání valné
hromady a z těchto důvodů nedošlo k porušení jeho práv společníka
pozdním doručením oznámení o konání valné hromady. Proto odvolací soud
usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal Ing. K. dovolání. Co do jeho přípustnosti
odkázal na ustanovení § 237 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen
„o.s.ř.“).
V dovolání uvedl, že odvolací soud učinil právní závěr, že v projednávané věci
byla písemná pozvánka na valnou hromadu doručena Ing. K. 8.3.2001, tedy dvacátý
den přede dnem konání valné hromady. Podle soudu postačuje, je-li pozvánka na
valnou hromadu společníkovi doručena dvacátý den. To však je podle dovolatele v
rozporu s ustanovením § 122 obč. zák., neboť podle tohoto ustanovení
počíná běžet lhůta určená podle dnů dnem, který následuje po události, jež je
rozhodující pro její počátek. V projednávané věci je rozhodující pro počátek
běhu lhůty den doručení pozvánky, takže tento den nelze do lhůty počítat. Lhůta
pro svolání valné hromady proto dodržena nebyla.
Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil
tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř., není však důvodné.
Jestliže lhůta stanovená podle dnů nenásleduje po dni rozhodném pro její
počátek, jak je tomu např. v ustanovení § 181 odst. 2 obch. zák. (srv. text
„představenstvo svolá mimořádnou valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději
do čtyřiceti dnů ode dne, kdy mu došla žádost o její svolání“), ale tomuto dnu
předchází, musí se tato lhůta počítat od rozhodného dne zpětně. Určuje-li tedy
společenská smlouva navrhovatelky, že pozvánka na valnou hromadu musí být
doručena alespoň dvacet dnů před jejím konáním, je rozhodným dnem pro počítání
lhůty den konání valné hromady. Tento den se do dvacetidenní lhůty
nezapočítává. Prvním započítávaným dnem je proto 27.3.2001 a posledním dnem
lhůty je den 8.3.2001. Byla-li tedy pozvánka na valnou hromadu, jak uzavřel
odvolací soud a tvrdil dovolatel, doručena 8.3. 2001, byla doručena v souladu
se společenskou smlouvou.
Protože se dovolateli nepodařilo zpochybnit prostřednictvím uplatněného
dovolacího důvodu správnost právního posouzení věci odvolacím soudem, Nejvyšší
soud dovolání usnesením bez jednání zamítl (§ 243b odst. 2 věta první o.s.ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 21. dubna 2004
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu