Nejvyšší soud Usnesení občanské

29 Odo 909/2004

ze dne 2005-01-26
ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.909.2004.1

29 Odo 909/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra

Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Pavla Severina v právní věci

žalobkyně Ž. a. s., zastoupené, advokátem, proti žalované K. a p., v. o. s.,

jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně E. p., a. s., zastoupené,

advokátem, o vyloučení pohledávky z konkursní podstaty, vedené u Městského

soudu v Praze pod sp. zn. 34 Cm

304/2001, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze

ze dne 13. listopadu 2003, č.j. 13 Cmo 219/2003-47, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení

částku 1.625,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího

zástupce.

Proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včasné

dovolání, které následným podáním ze dne 27. prosince 2004 vzala zpět.

Nejvyšší soud proto dovolací řízení z důvodu zpětvzetí dovolání podle

ustanovení § 243b odst. 5 věty druhé občanského soudního řádu (dále jen

„o. s. ř.“) zastavil.

O nákladech dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle ustanovení § 243b

odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., když žalobkyně z

procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, a žalované tak

vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Náklady dovolacího řízení

vzniklé žalované sestávají ze sazby odměny za zastupování

advokátem v částce 1.550,- Kč podle ustanovení § 8 písm. b), § 10 odst.

3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.,

kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem

nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a

kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o

odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb

(advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a z paušální náhrady 75,- Kč

za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 13 odst. 3 vyhlášky

177/1996 Sb., a celkem činí 1.625,- Kč. Úkon právní služby spočívající v

převzetí zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.],

respektive odměnu za něj dovolací soud nepovažuje za náklad účelně vynaložený,

když z obsahu spisu nevyplývá žádný relevantní důvod pro který by změna v osobě

zástupce žalované měla z pohledu nákladů řízení jít k tíži žalobkyně. Nejvyšší

soud rovněž neshledal důvod pro postup podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř.

ve spojení s ustanovením § 14a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění

pozdějších předpisů, když zástupce žalované neuplatnil u soudu, z důvodu, že je

plátcem daně z přidané hodnoty, zvýšení odměny a náhrad podle zvláštních

předpisů.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná

domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 26. ledna 2005

JUDr. Petr Gemmel, v.r.

předseda senátu