Žádost o přiznání invalidního důchodu, podanou na předepsaném formuláři po- dle nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a nařízení Rady (EHS) č. 574/72, nerozlišujícím mezi druhy invalidních důchodů, nelze z hlediska vnitrostátních orgánů posuzovat jako žádost směřující toliko k přiznání plného nebo částečného invalidního důcho- du, nýbrž jako žádost o přiznání invalidního důchodu obecně. Je na správních or- gánech, aby se podanou žádostí zabývaly a posoudily ji z hlediska splnění podmínek nároku na plný nebo částečný invalidní důchod podle $ 38 a $ 43 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Pokud Česká správa sociálního zabezpečení, jako rozho- dující správní orgán, takto podanou žádost zúžila a posoudila ji jen z hlediska napl- nění podmínek nároku na plný invalidní důchod, je taková vada řízení důvodem pro zrušení rozhodnutí.
Žádost o přiznání invalidního důchodu, podanou na předepsaném formuláři po- dle nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a nařízení Rady (EHS) č. 574/72, nerozlišujícím mezi druhy invalidních důchodů, nelze z hlediska vnitrostátních orgánů posuzovat jako žádost směřující toliko k přiznání plného nebo částečného invalidního důcho- du, nýbrž jako žádost o přiznání invalidního důchodu obecně. Je na správních or- gánech, aby se podanou žádostí zabývaly a posoudily ji z hlediska splnění podmínek nároku na plný nebo částečný invalidní důchod podle $ 38 a $ 43 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Pokud Česká správa sociálního zabezpečení, jako rozho- dující správní orgán, takto podanou žádost zúžila a posoudila ji jen z hlediska napl- nění podmínek nároku na plný invalidní důchod, je taková vada řízení důvodem pro zrušení rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud se zabýval stížnost- ní námitkou stěžovatelky namítající nespráv- né posouzení právní věci v tom, že předmět soudního řízení je předurčen předmětem předchozího správního řízení, ve kterém by- la zamítnuta žádost žalobkyně o přiznání pl- ného invalidního důchodu. K této stížnostní námitce Nejvyšší správní soud sděluje, že krajský soud správně posoudil žádost žalob- kyně podanou dne 2. 6. 2005 na předepsa- ném formuláři Evropských společenství, 749 1648 uplatněnou prostřednictvím německého no- sitele pojištění dne 19. 9. 2005, jako žádost o invalidní důchod obecně. Jak plyne z před- pisů komunitárního práva, takto podanou žá- dost nelze předem zúžit na konkrétní druh invalidního důchodu, které jsou známy vnit- rostátnímu českému právnímu řádu. Krajský soud proto správně ze správního spisu zjistil, že žádost žalobkyně nebyla pojata jako žádost směřující k přiznání toliko plného invalidní- ho důchodu, nýbrž k přiznání invalidního dů- chodu. Nejvyšší správní soud se rovněž zto- tožnil se závěry krajského soudu, který na základě posudku posudkové komise Minis- terstva práce a sociálních věcí vzal za proká- zané, že k datu rozhodnutí stěžovatelky byla žalobkyně částečně invalidní z důvodu pokle- su její schopnosti soustavné výdělečné čin- nosti o 35 %. Krajský soud proto správně shledal žalobu důvodnou s tím, že stěžovatel- ka rozhodla na základě neúplně zjištěného skutkového stavu věci, když z výsledků po- sudkové komise plyne závěr o částečné inva- liditě žalobkyně a když shledal pochybení stěžovatelky při posouzení žádosti, neboť ža- lobkyně nežádala o plný invalidní důchod, ale obecně pouze o invalidní důchod. Nejvyš- ŠÍ správní soud pro úplnost uvádí, že sice roz- sudek krajského soudu není prost vad v po- době písařských chyb, když nejdříve uznává a posléze současně popírá důvodnost žaloby, 750 nicméně z vlastního závěru a obsahu celého rozsudku je zřejmé, že ji krajský soud shledal důvodnou. Nejvyšší správní soud proto neshledal, že by závažnost a intenzita vyskyt- nuvších se vad přerostla do rozměru způso- bujícího nepřezkoumatelnost rozsudku kraj- ského soudu z důvodů nesrozumitelnosti, ke které by byl podle $ 109 odst. 3 s. ř. s. povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nejvyšší správní soud k celé problemati- ce přítomnosti prvku komunitárního práva v řízení o žádosti o přiznání dávky důchodo- vého pojištění v podobě plného nebo částeč- ného invalidního důchodu dodává, že pokud předpisy komunitárního práva ve formě naří- zení s přednostním a přímým účinkem apli- kace upravují možnost podat žádost o přizná- ní invalidního důchodu obecně, nemohou vnitrostátní orgány členského státu Evrop- ských společenství posuzovat uplatněné po- dání toliko jako žádost o přiznání plného in- validního důchodu. Sama stěžovatelka sice vycházela z posouzení žádosti žalobkyně jako žádosti o přiznání plného invalidního důcho- du, ze spisu je však patrné, že se ve svém odů- vodnění zabývala splněním podmínek náro- ku na jak plný, tak i částečný invalidní důchod. Pokud jde o splnění podmínek pro nárok na částečný invalidní důchod, však po- chybila, když rozhodla na základě neúplně a nesprávně zjištěného skutkového stavu. -1651 II. PRÁVNÍ VĚTY BEZ ODŮVODNĚNÍ 1649 Řízení před soudem: kompetenční výluka k $ 1 odst. 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu k $ 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zeměděl- skému majetku k $ 70 písm. b) soudního řádu správního Rozhodnutí o tom, že pozemek je součástí zemědělského fondu, vydané podle $ 1 odst. 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, je ve vzta- hu k rozhodnutí o vydání nemovitostí podle $ 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, rozhodnu- tím předběžné povahy [$ 70 písm. b) s. ř. s.].
Nadji B. proti České správě sociálního zabezpečení o plný invalidní důchod, o kasační