zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální“ Ustanovení 6 1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování pří- platku k důchodu ke zmírnění křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, neumožňuje přiznat příplatek ke starobnímu nebo plnému invalidnímu důchodu za období, které žadatel strávil v táboře nucené práce (zákon č. 247/1948 Sb., o táborech nucené práce), a to ani tehdy, jestliže pobyt v táboře nucené práce násle- doval časově bezprostředně po skončení výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby.
C.) Žalobce splňuje všechny podmínky $ 1 písm. 4) shora uvedeného nařízení vlády, a proto mu žalovaný právem přiznal přípla- tek ke starobnímu důchodu za období od 5. 9. 1949 do 9. 7. 1950, kdy žalobce byl ve vazbě, resp. ve výkonu trestu odnětí svobody, a přiznání příplatku za toto období také není předmětem sporu. Jím je posouzení právní otázky, zda žalobci náleží příplatek ke starob- nímu důchodu za dobu, kterou strávil v tábo- ře nucené práce v časové návaznosti na vý- kon trestu odnětí svobody.
Nařízení vlády č. 622/2004 Sb. v $ 1 písm. a) použilo formulace „..kteří .. vykonali trest » S účinností od 1. 11. 2005 změněn nařízením vlády č. 405/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komu- nistickým režimem v oblasti sociální. 1534 odnětí svobody, jeho část nebo vazbu pro trestný čin..“ . Z této formulace je zcela zře- telné, kdo má nárok na příspěvek k důchodu; je jím pouze ten, kdo, při splnění dalších pod- mínek, vykonal nepodmíněný trest odnětí svobody nebo jeho část nebo byl ve vazbě.
Právní názor krajského soudu, že žalobce byl ve výkonu trestu odnětí svobody i v době, kdy byl zařazen do tábora nucené práce, a do- bu pobytu žalobce v tomto táboře je nutno pokládat za dobu věznění, se opírá o nepří- pustně široký výklad $ 1 písm. a) nařízení vlá- dy č. 622/2004 Sb. Není pochyb o tom, že po- byt v táboře nucené práce nesl určité znaky věznění, především byl omezením osobní svobody toho, kdo do něj byl zařazen. Přesto však, jak je shora uvedeno, nařízení vlády zcela 374 přesně vymezuje, komu, jehož osobní svoboda byla omezena, Ize příplatek k důchodu přiznat a argumentem z opaku je třeba dojít k závěru, že za dobu pobytu v táboře nucené práce pří- platek k důchodu přiznat nelze, a to ani tehdy, jestliže pobyt v táboře nucené práce bezpro- středně časově navazoval na skončení výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby.
Rehabilitace osob zařazených do táborů nucené práce byla provedena $ 17 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudní rehabilitaci, a ustanovení tohoto zákona není uvedeno v $ 1 písm. a) nařízení vlády č. 622/2004 Sb. mezi taxativním výčtem „rehabilitačních“ zá- konů. I tímto argumentem lze dovodit, že pří- platek k důchodu nelze přiznat za dobu strá- venou v táboře nucené práce. -1537 IT. PRÁVNÍ VĚTY BEZ ODŮVODNĚNÍ 1535 Řízení před soudem: osoba zúčastněná na řízení k $ 34 soudního řádu správního Usnesení, kterým soud vyslovil, že rodinný příslušník žadatele o azyl není oso- bou zúčastněnou na řízení podle $ 34 s.
ř. s., se může dotknout toliko práv a povin- ností osoby, která tato práva uplatňuje, a nikoliv práv a povinností žadatele. Proti to- muto usnesení mohou kasační stížností brojit pouze osoby, které se domnívají, že jim postavení osoby zúčastněné na řízení svědčí, a nikoliv sám žadatel o azyl, jehož práva a povinnosti nejsou tímto usnesením dotčena.
Miroslav D. proti České správě sociálního zabezpečení o příplatek k důchodu, o kasační