Oznámení o výplatě důchodu není součástí výroku rozhodnutí a svou povahou není rozhodnutím o zákonných nárocích ve věcech důchodového pojištění. Kon- krétní oznámená částka doplatku proto nemůže být předmětem přezkumné čin- nosti soudu, odpovídajícího doplatku se může pojištěnec domáhat jen postupem po- dle ustanovení $ 274 písm. £) 0. s. ř.
Oznámení o výplatě důchodu není součástí výroku rozhodnutí a svou povahou není rozhodnutím o zákonných nárocích ve věcech důchodového pojištění. Kon- krétní oznámená částka doplatku proto nemůže být předmětem přezkumné čin- nosti soudu, odpovídajícího doplatku se může pojištěnec domáhat jen postupem po- dle ustanovení $ 274 písm. £) 0. s. ř.
Za podstatné pro rozhodnutí ve věci po- važoval Nejvyšší správní soud zodpovězení otázky charakteru oznámení o výplatě důcho- du, jak je uvedeno na obou rozhodnutích stě- žovatelky ze dne 23. 7. 2002. Zde vycházel z již ustálené judikatury dřívějších odvola- cích soudů, konkrétně z rozsudku Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne 24. 5. 1988, čj. 8 Co 46/88, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS ČSSR pod č. Rc 35/90, a z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 5. 1997, čj. 1 Cao 209/96. V obou uvedených případech dospěly soudy k závěru, že oznámení o výpla- tě důchodu není součástí výroku rozhodnutí a svojí povahou nejde o rozhodnutí o zákon- ných nárocích ve věcech důchodového pojiš- tění. Toto oznámení o výplatě je pouze infor- mací pro pojištěnce o tom, jakým způsobem bude realizován doplatek na dávce vyplývají- cí z výroku rozhodnutí. Tím, že stěžovatelka svým rozhodnutím ze dne 23. 7. 2002 - I při- znala žalobci předčasný starobní důchod ode dne 16. 3. 1995 ve výši 3937 Kč měsíčně s ná- slednými zákonnými zvýšeními a rozhodnu- tím ze dne 5. 5. 2000 pak přiznala žalobci sta- robní důchod od 16. 7. 1997, vymezila tak období, za něž je povinna předčasný starobní důchod doplatit (od 16. 3. 1995 do 15. 7. 1997). Konkrétní vyměřená částka doplatku ani zjišťování, co již stěžovatelka žalobci reál- ně vyplatila, však už není předmětem pře- zkumné činnosti soudu; žalobce by se mohl doplatku domáhat pouze postupem podle $ 274 písm. g) o. s. ř. Jestliže tedy Městský soud v Praze neměl pochybnosti o zákonnos- ti výroku rozhodnutí ze dne 23. 7. 2002 - I a toto rozhodnutí zrušil pouze v důsledku ab- sence či chybného vyměření částky doplat- ku, postupoval tak v rozporu se zákonem. Poněkud odlišná je situace při posouzení zákonnosti rozhodnutí ze dne 23. 7.2002 - II. I pro něj sice platí teze o povaze oznámení o výplatě uvedené výše a závěr o nemožnosti 75 1034 zabývat se konkrétní výší doplatku, nelze však přehlédnout pochybení, na která pouká- zala i sama stěžovatelka ve své kasační stíž- nosti. Uvedeným rozhodnutím byl totiž ža- lobci přiznán starobní důchod ode dne 16. 7. 1997, ačkoliv o tom bylo pravomocně roz- hodnuto již rozhodnutím stěžovatelky ze dne 5. 5.2000. Rozhodnutí ze dne 23. 7. 2002 - přitom bylo vydáno v řízení zahájeném z vlastního podnětu stěžovatelky a svým cha- rakterem se jednalo o řízení o změně posky- tované dávky podle $ 81 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Stěžovatelka tedy správně uvádí a Nejvyšší správní soud se s ní v tomto ztotožňuje, že výrok tohoto rozhodnutí měl být opřen o $ 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. a datum, od něhož se změna provádí, mělo být určeno za dané konkrétní situace dnem 19. 2. 1999, Tím je také vymeze- no období, za které náleží doplatek starobní- ho důchodu, tj. od 19. 2. 1999 do 15. 8. 2002. Výpočet výše dávky se však odvíjí ode dne vzniku nároku na tuto dávku, tj. ode dne 16. 7. 1997. Nejvyšší správní soud tedy shrnu- je, že v rozhodnutí stěžovatelky ze dne 23. 7. 2002 - II neodpovídá výrok předmětu řízení a toto pochybení není napraveno ani odka- zem na $ 55 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. ob- saženým v odůvodnění rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Městský soud v Pra- ze jednak chybně vymezil rozsah přezkumné činnosti soudu a jednak nepřihlédl k vadám řízení o starobním důchodu, v důsledku če- hož nesprávně posoudil otázku doplatku dů- chodů, Nejvyšší správní soud napadený roz- sudek zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm je soud vázán práv- ním názorem Nejvyššího správního soudu tak, že rozhodnutí stěžovatelky ze dne 23. 7. 2002 - I je v souladu se zákonem; rozhodnutí stěžovatelky ze dne 23. 7. 2002 - II je pak za- tíženo vadou řízení popsanou výše, která mo- hla mít vliv na zákonnost rozhodnutí. 1034 Státní kontrola: oznámení zahájení kontroly právnické osobě k $ 12 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole (v textu též „zákon o kontrole“) Provádí-li se kontrola zaměřená pouze na činnost konkrétní organizační jednot- ky podniku kontrolované osoby, postačí ke splnění povinnosti kontrolního orgánu podle $ 12 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, že je zaháje- ní kontroly oznámeno vedoucímu této organizační jednotky.
MUDr. Bari M. proti České správě sociálního zabezpečení o starobní důchod, o kasační