bezpečení Postoupí-li správní orgán soudu podání, které podle obsahu považuje za žalobu proti svému rozhodnutí, a soud dospěje k závěru, že úmysl podatele není jednoznačně zřejmý, nemůže z tohoto důvodu zastavit řízení podle $ 104 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s $ 64 s. ř. s. a vrátit věc správnímu orgánu k dalšímu řízení. Pochybnosti o obsahu podání je třeba odstranit postupem podle $ 37 odst. 5 s. ř. s.
bezpečení Postoupí-li správní orgán soudu podání, které podle obsahu považuje za žalobu proti svému rozhodnutí, a soud dospěje k závěru, že úmysl podatele není jednoznačně zřejmý, nemůže z tohoto důvodu zastavit řízení podle $ 104 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s $ 64 s. ř. s. a vrátit věc správnímu orgánu k dalšímu řízení. Pochybnosti o obsahu podání je třeba odstranit postupem podle $ 37 odst. 5 s. ř. s.
Podle $ 19 odst. 2 spr. ř. se podání po- suzuje podle jeho obsahu. Z podání mu- sí být patrno, kdo je činí, které věci se tý- ká a co se navrhuje. Obdobně podle $ 41 odst. 2 o. s. ř., které s ohledem na $ 64 s. ř. s. platí i pro správní soudnictví, se každý úkon posuzuje podle jeho obsahu, i když je nesprávně označen. V daném případě posoudila žalovaná (stěžovatelka) podání označené jako „Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod č... - odvolání“ podle obsahu jako žalobu proti tomuto roz- hodnutí a v souladu s $ 3 odst. 1 a $ 32 s. ř. s. je postoupila příslušnému soudu. Vzhledem k tomu, že správní orgán, kte- rý napadené rozhodnutí vydal, je sice 838 pro zachování lhůty podacím místem pro uplatnění žaloby, zároveň .je však účastníkem řízení o žalobě, nebyla v da- ném případě stěžovatelka sama oprávně- na případné nedostatky žaloby odstra- ňovat. Krajský soud zajisté není vázán názorem, který si správní orgán o obsa- hu.podání učiní; má-li však za to, že z po- dání nelze jednoznačně dospět k závěru o úmyslu podat žalobu, zapíše věc do rej- stříku nejasných podání a činí dále úko- . ny dle $ 37 odst. 5 s. ř. s. Krajský soud to neudělal a ve svém rozhodnutí vycházel z řady chybných úvah, které Nejvyšší správní soud dále rozebírá: 1) Vzhledem k tomu, že účastník mů- že podat žalobu jak u soudu, tak u správ- ního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, není místo podání pro posouzení jeho obsahu relevantní. Podání nemusí obsahovat výslovně vyjádření, že se po- datel chce obrátit na soud: rozhodující je obsah podání z hlediska $ 37 odst. 3 a $ 71 odst. 1 s. ř. s. : 2) Krajský soud podsouvá stěžovatel ce pochybnosti o povaze podání, které však stěžovatelka, na rozdíl od něj, zjev- ně neměla. Jak bylo již výše uvedeno, stě- žovatelka posoudila podání v rámci své pravomoci podle obsahu jako žalobu, tu postoupila soudu, a ze svého hlediska te- dy neměla důvodu s žalobcem dále ko- munikovat. 3) Krajský soud vyslovil, že „dokud osoba domáhající se překontrolování důchodového rozhodnutí výslovně ne- projeví svoji vůli, aby se tak stalo soud- ní cestou, je nezbytné pokračovat ve správním řízení“ Tato teze není správ- ná. Řízení ve věcech důchodových je jed- noinstanční a doručením rozhodnutí o dávce účastníku je pravomocně skon- čeno. Není zde tedy žádné správní říze- ní, v němž by mohla stěžovatelka pokra- čovat. Tato skutečnost je zjevně také jed- ním z důvodů, proč stěžovatelka považo- vala podání označené jako „odvolání“ za žalobu. K oběma předchozím bodům Nejvyš- ší správní soud podotýká, že správní or- gán nemohl uvažovat o provedení „auto- remedury“, neboť ta je možná jen v dvojinstančním řízení (viz $ 57-odst. 1 spr. ř.). Za situace, kdy jediným oprav- ným prostředkem proti rozhodnutí stě- žovatelky je žaloba ve správním soudnic- tví, nepřipadá autoremedura v úvahu a po předložení žaloby soudu je možný pouze postup dle $ 62 s. ř. s. 4) Krajský soud dospěl k závěru, že aplikace $ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. je vy- loučena, neboť nešlo o návrh adresova- ný soudu, a na rozhodnutí je nutno pou- žít $ 104 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s $ 64 ř. s. Rovněž tato úvaha je chybná. Pod- ním upraveny autonomně, a proto zde $ 64s. ř. s. použít nelze. Již výše bylo uve- deno, že pokud měl soud pochybnosti o obsahu podání, měl je odstranit postu- pem podle $ 37 odst. 5 s. ř. s. Pokud by tak získal jistotu, že se o žalobu nejedná, podání by pro neodstranitelný nedosta- tek podmínek řízení odmítl dle $ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. To, zda bylo podání formálně adresováno soudu či správní- mu orgánu, nemá na výběr, výklad a apli- kaci použité normy žádný vliv. Nejvyšší správní soud vytýká krajskému soudu také závažné procesní pochybení. Ve věci proběhlo dne: 19. 4. 2004 jednání, o němž žalobce nebyl uvědoměn. Tím došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv dle.čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Při účasti žalobce na jednání by přitom soud měl možnost efektivně odstra- nit pochybnosti, které o obsahu jeho podání měl, a případně další nedostatky podání. Cach, aš) mínky řízení jsou v soudním řádu správ- 656 Řízení před soudem: kompetenční výluka k $ 5 odst. 4 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů k $ 46 odst. L písm. d), $ 68 písm. e) a $ 70 soudního řádu | správního Jestliže zákon (zde: $ 5 odst. 4 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů) vý- slovně založil speciální možnost soudního přezkoumání rozhodnutí 0 ná- mitkách proti zásahům či opatřením, nelze takový přezkum odepřít, a to ani s poukazem na případnou obecnou výluku procesního předpisu.
Herbert R. v S. proti České správě sociálního zabezpečení o invalidní důchod,