3 Ads 355/2021- 20 - text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého, v právní věci žalobce: M. J., zastoupen JUDr. Václavem Kopáčkem, advokátem se sídlem Malátova 15, Praha 5, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 9. 2021, č. j. 78 Ad 9/2020-47,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované, jímž bylo rozhodnuto o přiznání výplaty nemocenského pojištění po uplynutí podpůrčí doby. Krajský soud neshledal žalobní námitky žalobce důvodnými, proto rozsudkem uvedeným v záhlaví (dále jen „napadený rozsudek“) jeho žalobu zamítl.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) prostřednictvím svého zástupce v úterý 9. 11. 2021 kasační stížnost.
[3] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení, jakož i včasností kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána opožděně. Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje. Zmeškání této lhůty nelze prominout.
[4] Ze spisu krajského soudu vyplývá, že napadený rozsudek byl stěžovateli doručen v souladu s § 42 odst. 1 a 5 s. ř. s. ve spojení s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, v pondělí 25. 10 2021. V souladu s § 40 odst. 1 s. ř. s. počala dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti běžet následujícího dne a skončila v pondělí 8. 11. 2021 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Zástupce stěžovatele však podal kasační stížnost prostřednictvím datové schránky až v úterý 9. 11. 2021, tedy jeden den po uplynutí lhůty pro její podání.
[5] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. jako opožděnou odmítl.
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 aplikovaný na základě § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 8. prosince 2021
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu