důchodu některým horníkům Pojištěnci, který dosáhl věku 50 let a získal 25 roků pojištění, avšak pod- mínku 10 roků pojištění ve vybraných zaměstnáních v hornictví v urano- vých dolech splnil a výkon tohoto zaměstnání v souvislosti s dovršením nejvyšší přípustné expozice ukončil až po 31. 12. 1990, nevzniká nárok na starobní důchod podle nařízení vlády č. 557/1990 Sb., o mimořádném po- skytování starobního důchodu některým horníkům.
Podle názoru Nejvyššího správního soudu krajský soud v předcházejícím řízení nesprávně posoudil právní otázku, zda ža- lovaná rozhodovala o nároku žalobce na starobní důchod podle správného právního předpisu. Na případ žalobce se totiž nařízení vlády č. 557/1990 Sb., podle něhož žalovaná žádost žalobce o starobní důchod posuzo- vala, vůbec nevztahovalo. Podle $ 2 odst. 2 tohoto nařízení vlády mohou o přiznání starobního důchodu žádat pracovníci ura- nových dolů, kteří byli zaměstnání nejmé- ně deset let ve vybraných zaměstnáních v hornictví v uranových dolech, skončili vý- kon zaměstnání hornictví v uranových dolech do 31.
12. 1990 [podle $ 76 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém po- jištění, odpadá podmínka skončení výkonu zaměstnání v souvislosti se snížením nej- vyšší přípustné expozice] a podmínku pře- kročení nejvyšší přípustné expozice splnili byla snížena na 2100 směn, přičemž tito pra- covníci měli tou dobou nově sníženou ex- pozici již překročenou. O takový případ se však nejednalo, neboť žalobce dosáhl nejvyšší přípustné 1010 expozice 2100 směn až v roce 1992 a v témže roce skončil výkon zaměstnání v hornictví v uranových dolech.
Žalobce je proto oprávněn žádat o starobní dů- chod nikoliv podle zmiňovaného naříze- ní vlády č. 557/1990 Sb., nýbrž podle zá- kona o důchodovém pojištění, podle něhož by mu mohl při splnění všech zá- konných podmínek vzniknout nárok na starobní důchod až dosažením věku 55 let, tj. dne 4. 12. 2005. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy žalovaná rozhodla ke dni 1. 10. 2005 o nepřiznání starobního dů- chodu žalobci správně, avšak měla tak učinit z jiných důvodů. Jak již bylo výše uvedeno, nárok žalobce na starobní dů- chod nespadá pod režim nařízení vlády č. 557/1990 Sb., neboť přestože byl ža- lobce zaměstnán po dobu deseti let v do- le postaveném naroveň uranovému dolu a dosáhl nejvyšší přípustné expozice 2100 směn, nesplnil podmínku ukonče- ní práce ke dni 31.
12. 1990, protože možnost skončení výkonu zaměstnání v hornictví do 31. 12. 1992 se podle $ 3 citovaného nařízení vlády vztahuje pou- ze na uhelné hornictví podle $ 2 odst. 1 nařízení vlády. Jelikož však přezkoumá- vaná žádost žalobce požadovala přiznání starobního důchodu od 1. 10. 2005, ne- mohl mu na jejím základě být přiznán ani starobní důchod podle zákona o dů- chodovém pojištění, neboť žalobce ke dni 1. 10. 2005 ještě nesplňoval podmín- ku dosažení věku 55 let. 9753 Řízení před soudem: nepřípustnost kasační stížnosti k $ 104 odst. 3 písm. b) soudního řádu správního Usnesení krajského soudu, kterým byl žalobce vyzván k úhradě soudní- ho poplatku, je rozhodnutím, jímž se pouze upravuje vedení řízení [$ 104 odst. 3 písm. b) s.
ř. s.]; kasační stížnost proti němu je nepřípustná.
Václav B. proti České správě sociálního zabezpečení o starobní důchod, o ka-