zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální (v textu též „nařízení vlády“) Osoby rehabilitované podle $ 33 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabili- taci, mají nárok na příplatek k důchodu podle $ 1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády 1158 č. 622/2004 Sb. tím spíše, že novelou provedenou nařízením vlády č. 405/2005 Sb. vznikl nárok na tento příplatek k důchodu i osobám nezákonně zbaveným osobní svobody nebo majetku, u nichž vůbec nebylo zahájeno trestní stíhání, a byly rehabi- litovány postupem podle $ 33 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.
zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální (v textu též „nařízení vlády“) Osoby rehabilitované podle $ 33 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabili- taci, mají nárok na příplatek k důchodu podle $ 1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády 1158 č. 622/2004 Sb. tím spíše, že novelou provedenou nařízením vlády č. 405/2005 Sb. vznikl nárok na tento příplatek k důchodu i osobám nezákonně zbaveným osobní svobody nebo majetku, u nichž vůbec nebylo zahájeno trestní stíhání, a byly rehabi- litovány postupem podle $ 33 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.
Prejudikatura: srov. č, 999/2006 Sb. NSS. Věc: Mgr. Karel P. proti České správě sociálního zabezpečení o příplatek ke starobnímu dů- chodu, o kasační stížnosti žalobce. Žalovaná svým rozhodnutím ze dne 8. 6. 2005 zamítla žádost žalobce o poskytnutí pří- platku ke starobnímu důchodu podle naříze- ní vlády č. 622/2004 Sb. Osobám uvedeným v $ 1 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení náleží příplatek ke starobnímu nebo plnému inva- lidnímu důchodu ve výši 50 Kč za každý za- počatý měsíc výkonu trestu odnětí svobody, jeho části nebo vazby. Žalobce požádal dňe 1. 1. 2005 o poskytnutí přípatku k důchodu podle uvedeného nařízení vlády s tím, že byl vězněn z politických důvodů v období od 13. 3. 1975 do 15. 5. 1975. Podle žalované ne- byly za tuto dobu splněny podmínky podle $ 1 odst. 1 písm, a) nařízení, neboť z usnesení Krajské prokuratury v Praze bylo zjištěno, že v uvedené době žalobce nevykonával trest odnětí svobody, neboť byl pouze ve vazbě a nebyl odsouzen. Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 27. 12. 2005 žalobu proti tomuto rozhod- nutí žalovaného zamítl. Ve shodě se žalova- nou neshledal splnění jedné z podmínek po- dle $ 1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády, a sice podmínku odsouzení pro trestný čin, za kte- rý byl žalobce rehabilitován. Soud poukázal na to, že věc posuzoval ke skutkovému a práv- nímu stavu ke dni vydání napadeného rozhod- nutí, tj. ke dni 8. 6. 2005. S účinností od 1. 11. 2005 pak bylo nařízení vlády č. 622/2004 Sb. novelizováno nařízením vlády č. 405/2005 Sb. tak, že do $ 1 odst. 1 písm. a) byla vložena další slova „popřípadě byli nezákonně zbave- ní osobní svobody a byli rehabilitovánií po- dle S 33 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb.“. Ze znění této novely je zřejmé, že rozšiřuje okruh osob, které mají nárok na poskytnutí příplatku k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. Pokud tedy žalobce znovu 430 požádá o přiznání příplatku k důchodu, žalo- vaná jeho žádost posoudí s ohledem na uve- denou novelizaci. Proti uvedenému rozhodnutí Městského soudu v Praze brojil žalobce (stěžovatel) ka- sační stížnosti, ve které zejména namítal, že žalovaná i soud zaujaly stanovisko, že stěžova- teli nenáleží příplatek k důchodu proto, že pro trestný čin, za nějž byl vazebně stíhán a později rehabilitován, nebyl odsouzen, což žalovaná i soud shledaly být nezbytným před- pokladem k přiznání nároku. Podle stěžova- tele soud nevzal v úvahu $ 33 odst. 3 zákona č. 119/1990 Sb., podle něhož „pokud z pova- hy věci nevyplývá něco jiného, rozumí se od- souzeným též obviněný a obžalovaný“. „Z povahy věci“ je pak v daném případě zřej- mé, že příplatek k důchodu má být poskytnut všem, kteří byli za minulého režimu nezákon- ně vězněni a poté dosáhli rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., popř. podle jiných předpisů. Stěžovatel zdůraznil, že nebyl rehabili- tován podle $ 33 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., nýbrž podle $ 33 odst. 1 téhož zákona. Nejvyšší správní soud napadené rozhod- nutí Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Z oodůvodnění: V souzené věci byl stěžovatel umístěn ve vazbě od 13. 3. do 15. 5. 1975 poté, co proti němu bylo vzneseno obvinění pro trestný čin maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi podle $ 178 trestního zákona a pro trestný čin podvracení republiky podle $ 98 odst. 1 trestního zákona. Trestní stíhání bylo dne 15. 5. 1975 zastaveno s tím, že jedná- ní obviněného nedosahuje společenské ne- bezpečnosti trestného činu. Po změně spole- čenských poměrů po roce 1989 bylo na žá- dost stěžovatele v souladu s $ 33 odst. I zákona č. 119/1990 Sb. v trestním stíhání pokračová- no a usnesením krajského prokurátora ze dne 5. 9. 1991 bylo trestní stíhání zastaveno s tím, že nelze učinit jednoznačný závěr, že se stěžovatel dopustil uvedených trestných či- nů. Navíc bylo poukázáno na to, že uvedené trestné činy podle $ 98 a $ 178 byly později z trestního zákona vypuštěny. V usnesení krajský prokurátor dále deklaroval, že je na- místě stěžovatele plně rehabilitovat v soula- du s $ 1 zákona č. 119/1990 Sb. Nejvyšší správní soud má za to, že stěžovatel naplnil podmínky pro přiznání příplatku k dů- chodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. Je státním občanem České republiky, v době od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989 - konkrétně v ob- dobí od 13. 3. 1975 do 15. 5. 1975 - vykonal vazbu pro trestné činy maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi po- dle $ 178 trestního zákona a podvracení re- publiky podle $ 98 odst. 1 trestního zákona, za což byl posléze rehabilitován podle $ 33 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb. Podle $ 33 odst. 3 tohoto zákona se odsouzeným rozumí také obviněný a obžalovaný, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného. Stěžovatel, reha- bilitovaný za trestní stíhání podle $ 33 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb., podle názoru Nejvyš- šího správního soudu splnil podmínky stano- vené $ 1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády pro poskytnutí přípatku k důchodu. Podle názo- ru Nejvyššího správního soudu navíc žalobce splňoval tyto podmínky i před novelou pro- vedenou nařízením vlády č. 405/2005 Sb. Ta- to novela totiž jen rozšířila okruh osob, na něž se příplatek k důchodu vztahuje, i na osoby uvedené v $ 33 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb. - tedy na osoby nezákonně zbavené osobní svobody nebo majetku, u nichž nebylo zahá- jeno trestní stíhání. Případ žalobce, vůči je- muž bylo vzneseno obvinění ze dvou trest- ných činů a byl z tohoto důvodu vazebně stíhán, a jenž postupoval v souladu s $ 33 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb., proto podléhal poskytnutí příplatku i před touto rozšiřující novelou. Jak již bylo uvedeno, zmíněnou nove- lou zákonodárce pouze rozšířil okruh osob, jimž vznikl nárok na příplatek k důchodu, rov- něž na případy, kdy byl občan omezen na osob- ní svobodě, aniž by proti němu vůbec bylo za- hájeno trestní stíhání. Za této situace není rozumného důvodu odepřít poskytnutí pří- platku k důchodu žalobci, jenž byl obviněn, va- zebně stíhán a následně za tuto vazbu rehabili- tován postupem podle $ 33 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb. Pomocí právního argumentu a minori ad matus lze dospět k závěru, že vzni- ká-li nárok na poskytnutí příplatku k důchodu osobám nezákonně zbaveným osobní svobody, u nichž nebylo zahájeno trestní stíhání, tím spí- še pak by měly mít nárok na týž příplatek k dů- chodu osoby nezákonně zbavené osobní svo- body, u nichž trestní stíhání zahájeno bylo. 1159 Důchodové pojištění: příplatek k důchodu k $ 58a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 306/1991 Sb. k $ 25 odst. 7 a 8 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb. k $ 58, $ 59 a $ 98 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. I. Výše příplatku k vdovskému důchodu podle $ 25 odst. 8 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci - 60 % částky náležející poškozenému podle $ 25 odst. 7 citova- ného zákona - není dotčena změnou výměry vdovského důchodu (jeho procentní výměry) provedenou zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. » Súčinností od 1 1. 1996 bylo ustanovení zrušeno zákonem č 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 1159 II. Úprava $ 98 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (a obdobná úpra- va $ 58a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, pro příplatky k důchodu přiznané podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, do 31. 12. 1995), podle níž se příplatek k důchodu podle citovaného zákona o soudní rehabilitaci slučuje s důchodem, k němuž náleží, a tvoří nadále s tímto důchodem jeden celek, musí být vzata v úvahu i pro zjišťování výše důchodů, u nichž jsou současně splněny podmín- ky nároku na výplatu ($ 58 a $ 59 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění).
Mgr. Karel P. proti České správě sociálního zabezpečení o příplatek ke starobnímu dů-